Svědkové Jehovovi a čas

Zvláštní téma v našem životě je čas, veličina, o které se píše, že je dalším rozměrem. Nechci teď psát o čase, na který SJ poukazovali v souvislosti s proroctvím a to se s železnou pravidelností nesplňovalo. Spíš jsem se zamýšlel nad tím, zda je v silách SJ zvládnout nastolené úkoly a cíle, které organizace předkládá. Inspirovala mě k tomu vlastní zkušenost, kdy jsem pracoval v jedné nadnárodní velmi agresivní firmě a paralela mezi oběma systémi byla děsivá. S tím rozdílem, že obchodní firma nezastírala, že jí jde o zisk, organizace SJ naopak o obchodu nemluvila, ale nabízela chladivé vody života na utrápenou duši. Zkusme se tedy podívat, jak to s těmi chladivými vodami bylo. Cílem zamyšlení není pohanět, ale varovat.
Organizace SJ se snaží vzbudit v řadovém členovi a nejen v něm pocit, že je třeba neustále sloužit Bohu. To by samo o sobě nebylo špatné, kdyby SJ nediktovali, co to vlastně znemená, sloužit Bohu.
Pro shrnutí - kazatelská služba, domácí biblická studia, opětovné návštěvy, návštěva pěti shromáždění, návštěva sjezdů, rodinné studium, studium s dětmi, příprava na shormáždění, příprava na službu, příprava na sjezd, průkopnické tábory, osobní studium, v případě starších, rady starších, pastýřské návštěvy. Možná jsem nevyjmenoval úplně vše. Není toho málo, co má SJ stihnout a nyní se podívejme na to, zda li to je vůbec reálné :
Nejprve časové konstanty :
Spánek - 7 hodin denně
Zaměstnání - 8,5 hodin denně
Jízda do práce - 1,5 hodin denně
Jídlo - 1,5 hodin denně
Hygiena včetně WC - 1 hodina
Nákupy a zařizování - 0,5 hodin
Celkem časové konstanty 20 hodin denně
Zbývají 4 hodiny denně volného času

Nechci být dogmatický, u každého to může být různé, ale beru standardní příklad zaměstnaného člověka.
Dosaďmě si toto do klasického měsíce, který má dvacet pracovních dní, čtyři víkendy, což je 28 dní.
20 pracovních dní x 4 hodiny volného času = 80 hodin volného času

Víkendy : Zde odpadá práce a jízda do práce tj. 14 hodin volného času za jeden den víkendu
8 dní víkendu x 14 hodin volného času = 112 hodin vol. času/ měsíc

Z toho dojdeme k závěru, že máme za měsíc volného času :
112 hodin víkendových + 80 hodin v pracvní dny = 192 hodin

Za měsíc mám 192 volných hodin, které mohu nějakým způsobem použít.Z toho budeme vycházet.

Pojďmě se nyní podívat na to, jak si bude počínat SJ, který se snaží, aby vyhověl všem kritériím. Nejedná se o staršího.

Shromáždění
Kniha - 1 hodina + doprava 1 hodina = 2 hodiny
SV + přednáška - 2 hodiny + doprava 1 hodina = 3 hodiny
NSK + škola - 2 hodiny + doprava 1 hodina = 3 hodiny
Celkem shromáždění za týden = 8 hodin
Celkem shro za měsíc = 8 hodin x 4 týdny = 32 hodin/ měsíc

Nyní služba - aby byl zvěstovatel příkladný, měl by se vejít do průměru sboru, nejlépe do celosvětového průměru. Náš zvěstovatel chce ještě více sloužit a být příkladný, bude vykazovat službu 12 hodin měsíčně. Ke službě je třeba přičíst čas dopravy na službu a z ní. To je zpravidla spojeno se schůzkou před svědeckou službou. Budeme počítat 15 minut před službou a 15 minut po službě na dopravu. Většinou zvěstovatelé chodí na 1 hodinu do služby, tedy výpočet je :
12 hodin služby + 12 x 0,5 hodiny na dopravu = 12 + 6 = 18 hodin
Kazatelská služba včetně dopravy a schůzek před službou zabere měsíčně při vykázaných 12 ti hodinách celkem 18 hodin času

Studia
Zvěstovatel by měl mít osobní studium, rodinné studium s studium s dětmi. Zde je výhoda, že se nemusí nikam dopravovat.
Osobní studium včetně přípravy na shromáždění a denního textu=
= 0,5 hodiny denně tj. 30 x 0,5 = 12 hodin / měsíc

Rodinné studium - jedna hodina týdně = 4 hodiny/měsíc
Studium s dětmi /1dítě/ - jedna hodina týdně = 4 hodiny/měsíc

Celkem osobní studia za měsíc : 20 hodin/měsíc

Sjezdy : je dobré se účastnit všech sjezdů, zde jsou :
krajský sjezd dvoudenní jaro : 12 hodin + 4 doprava = 16 hodin
krajský sjezd jednodení podzim : 6 hodin + 2 doprava = 8 hodin
oblastní sjezd třídenní léto : 18 hodin +4 doprava = 22 hodin
památná slavnost : 1hodina + 1 hodina doprava = 2 hodiny

Sjezdy celkem za rok = 48 hodin
Sjezdy rozpočítané do měsíce : 48 : 12 = cca 3 hodiny/ měsíc

Nyní to sečtěme - výsledky za měsíc:
Shromáždění = 32 hodin
Služba = 18 hodin
Studia = 20 hodin
Sjezdy = 3 hodiny

Celkem za měsíc : 73 hodin věnovaných SJ

Jak jsem uvedl, k dispozici máme za měsíc 192 volných hodin
192 volných hodin - 73 v SJ = 119 hodin

Nyní tedy vidíme, že měsíčně nám zbyde zaokrouhleno 120 hodin
volného času, což jsou 3 hodiny denně. To vypadá hezky. Ale nyní si uvědomte, že budete mít potřebu spát o hodinu déle, než 7 hodin. Doprava do práce bude delší než 1,5 hodiny denně. Máte zdravotní problémy a musíte k lékaři pravidelně. Další čas navíc. Máte děti, které doprovázíte do kroužků, další čas navíc. S rodinou si chcete popovídat i jinak než na studiu, další čas. S dětmi je třeba se připravovat do školy, další čas. Chcete se projet na kole, další čas. Jezdíte na chalupu, odečtěte pořádnou porci času. Jedete na dovolenou, tu jsme vůbec nezohlednili A co třeba si přečíst nějakou knížku, která vás zajímá? Odečtěte další čas. Chcete se setkat s příbuznými nebo s přáteli? Další čas pryč. Napadají vás ještě další činnosti? A že už se do těch třech hodin denně nevejdete? No a tady je známý recept SJ :
Kratší pracovní doba
Omezení koníčků
Nepořizovat si děti
Když už je máte, tak žádné kroužky
Žádná škola, to zabírá čas
Žádná chata, to zabírá čas
Filmy, knihy, raději ne, to zabírá čas
Příbuzní, raději ne, to rozptyluje
Prodejte auto - zabere čas
a na další byste možná přišli sami.

Uvažovali jsme o klasickém zvěstovateli, který má jedno dítě v harmonické rodině a nemá žádnou přednost. V okamžiku, jedná li se o staršího, který vykonává pastýřské návštěvy, má přednášky i v jiných sborech, je kalkulace daleko děsivější.

Není proto divu, že vidíme otce rodin SJ, kteří se psychicky hroutí pod naloženou tíhou a bičem oblastního dozorce, že je třeba splňoat limity, jinak přijdou o svou výsadu. Kolik těch, které jsem měl rád, skončilo tímto způsobem

Jedna z prvních brožur, která vyšla v tehdejším Československu se jmenovala Stres - byl to jakýsi výtažek z Probuďte se, který se zde vytiskl. Je ironií osudu, že právě stres je zabijákem víry ve vytvořené firemní strategii SJ.

Je také pochopitelné, že zdaleka nejlépe si vedou důchodci, kteří si mohou odmáznout z časových konstant, práci tj. 8 hodin denně. Těm se to na shromáždění potom mluví, jak je třeba se zcela nasadit v Pánově díle.

V článku jsou vedeny určité hodnoty, kdo je šikovný, může si je dát do Excelovské tabulky a dosadit své vlastní. Uvidí, jak na tom je a zda mu stačí síly na to, být řádným a uznávaným svědkem. Ale pokud má psychické problémy a neví, z čeho pramení, nechť se zamyslí nad tím, zda to není stres, vyvolaný nadměrným zatížení jeho samého a zda není čas na změnu.

Já vím, je to těžké, člověk může mít výčitky svědomí, že nedělá tolik kolik by měl. Ale kolik dělat a jak dělat, to už je zase jiné téma a jiné zamyšlení.

.

K Aragově kalkulaci:
Postaráno je i o ten zbytek hodin.
1) v měsíci březnu bychom si chtěli uzpůsobit čas tak, abychom se mohli v měsíci památné slavnosti více nasadit na vinici páně
2) Ke každé hodině shromažďování si přičti dalších 20 minut. Příprava s podtrháváním studijní literatury. Bez barevného podtrhání přesně formulovaných odpovědí (aby tak řekl někdo něco ze své hlavy!) jsi zralý na pastýřskou návštěvu (vlažnost!)
3) Příprava úkolů na školu a služební shromáždění.
4) A kdyby ti nějaký čas ještě pořád vybyl, je tu společenství s našimi milovanými bratry. (I to je v pořádku, protože po tento čas se nemůžeš věnovat objektivním informacím)

Je to vymyšlený, aby se polapený SJ nemohl věnovat přijímání objektivních informací (z běžného společenského života nebo z literatury)

Věc se nemá tak, že by toho bylo už víc, než je zdrávo. Je toho víc než stíháš, abys měl pořád výčitky svědomí, že děláš málo ("Tys bratře ještě nepřemýšlel o pomocné průkopnické službě? Ostatní by to moc povzbudilo!")

Arago když jsem si četl tvůj příspěvek doplněný Alešem, úpně mě zamrazilo v zádech. Už nikdy takovou otročinu této firmě namísto služby Bohu ! MAT.11:30

Raymond Franz, Hledání křesťanské svobody, kapitola 7, Dům od domu - úryvek

...Místo dalšího vysvětlování uveřejním dopis napsaný Společnosti krajským dozorcem. Cestující služebník v něm otevírá své srdce, a my proto můžeme číst:

Píši tento dopis po mnoha měsících hlubokého uvažování, a po mnoha důvěrných rozhovorech se zvěstovateli i sborovými staršími. V nesčetných modlitbách jsem o tomto problému přemýšlel, a doufám, že nyní mohu jasnými slovy sdělit Společnosti jeho rozsah. Otevřeně a podrobně jsem mluvil o kazatelské službě s 25 staršími. Z tohoto počtu pouze dva z nich nevyjádřili pocit viny, kterým zbytek z nich trpí, protože nejsou sto dostát cílům, které pro ně Společnost stanovila.

Dozorce se dále zmiňuje o tom, že kromě vybízení k stoprocentní účasti na shromážděních a osobnímu studiu a stálému nabádání „dávat sboru lepší příklad v kazatelské službě“, mnozí starší pociťují, že „jsou vystaveni neustálému ´pracujte, ještě pracujte a znovu pracujte´, aniž by byl poskytnut čas na to, aby se věci odehrávaly ve znamení dobré kvality.“ Dopis pokračuje:

Mnozí zvěstovatelé mi řekli, že minulé návštěvy krajského dozorce byly vším možným, jenom ne povzbuzením. Jeho heslem bylo „více a více a více.“ Jak tyto výzvy působí na ty, jejichž srdce je již obtěžkáno pocity viny a selhání? Jeden z bratrů poznamenal:

„Cestující dozorci jsou jako motorový čluny, které ve sboru zaburácí, a za nímiž zůstávají velké vlny. Člun odpluje, ale vlny, které vytvořil, zneklidňují.“

Jiný starší se vyjádřil takto: „Jejich proslovy účinkují jako bití věrného koně, který již tak klopýtá pod nákladem práce.“ (3)

Krajský dozorce nechtěl vzbudit dojem, že názory bratrů, které ve svém dopise použil, pocházejí od těch, kteří jsou pyšní a šetří se, a proto dodal: „ Výroky, které jsem pro vás uvedl, byly proneseny těmi, kteří jsou v mém kraji pokládáni za příkladné zvěstovatele a starší.“

Lhostejno ve které zemi světa slouží, všichni starší a služební pomocníci (diákoni) ve sborech svědků Jehovových si jsou vědomi skutečnosti, že kromě tří večerů v týdnu, ve kterých jsou povinni účastit se celkem pěti shromáždění, zachování jejich postavení vyžaduje, aby se pravidelně podíleli na službě dveře ode dvěří. Pokud tomu tak nebude, riskují, že se jim dostane přízviska „nepříkladný,“ a toto slovo má jediný důsledek: odvolání z úřadu. Ovšem, starší mají k dispozici jenom omezené množství času, a proto mnozí obětují teokratické službě pokoj ve své rodině, výchovu vlastních dětí, návštěvy stárnoucích a nemocných, a podobné činnosti, ke kterým by je jinak vedlo jejich srdce. Někdy mám dojem, že se z nás stávají duchovní loutky, které se pohnou tam, kam je provázek v cizí ruce zrovna zatáhne. Samotnou kapitolou by mohly být příběhy rozvrácených manželství, ve kterých jediným důvodem k jejich degeneraci nebo rozbití bylo tvrdošíjné lpění věřícího partnera na veřejné službě, ačkoli jeho manžel nebo manželka si to nepřáli. Shrnuto: svědkové Jehovovi chápou svoji účast ve svědecké službě stejně jako věřící katolíci pociťují nezbytnost účastnit se mše. Jaké důvody mají svědkové pro tento postoj? ...

Jen přídaveček:

Nová doba nezrušila otroctví , nýbrž ho jen chytře skryla.



Modleme se , abychom se naučili žít v Bohu.

( Abychom si uměli s radostí a vděčností všímat , že jsme během dne dali někomu "napít", "najíst", nebo "navštívili" na pár minut jeho uvězněnou duši a přinesli jí osvěžení. Na to není třeba čas, ale srdce.)

Neuveď nás v pokušení a ochraňuj nás od zlého.

(Nedovol chytrákům, aby si mne zotročili, nedovol abych toužil mít málo nebo hodně peněz, nedovol abych začal měřit svoji výkonnost, když sám Bůh jí neměří)

Některé komentáře byly velmi vtipné, za což díky, těch úsměvů v životě není nikdy dost a nemyslím, že by smích od srdce byl něco nepatřičného. Jak jsem ty komentáře pročítal, napadlo mě, že na nich spočíne zrak i zapáleného SJ a řekne si : 'Ale vždyť nám Bůh tak žehná a dává nám sílu, abychom to vše zvládli!' Což je pravda i v souvislosti s výzvami, aby naši bratři dělali ještě více a udělali ještě větší prostor službě Pánu. Ale zarážející je právě ta podobnost nejen s jinými církvemi, kde podobný moment funguje stejně, mají tam podobné zkušenosti a podobné požehnání jejich dílu, ale mají i podobnou zkušenost s tím, když se více nasadí v díle.
Ve firmě to je podobné, začnete nejdříve pracovat osm a půl hodiny denně, ale protože jste šikovní, odpovědní a loajální, jste povýšeni, dostanete přidáno, ostatní se na vás dívají s úctou. Vyžaduje to ale maličkost, více pracovat. Čím více pracujete, tím více vás firma pohltí. Začnete jinak vnímat morální kodex firmy, připadá vám nyní takový bližší. Práce se již nestává účelovou záležitostí, jak si vydělat peníze na živobytí, ale stává se životní cestou, smyslem. Máte nové přátele, nové zážitky a vše staré odchází. Potom přijde doba, kdy se musíte postavit na tu správnou stranu, zda být se svými nadřízenými nebo s podřízenými. Ta volba je osudová. Pokud vám zbývají síly, hájit své podřízené a nešít na ně 'boudy', následuje rychlý odchod. Pokud se přikloníte na stranu nadřízených a 'zpíváte s nimi jejich písničku', právě jste se na dlouho začlenili do úspěšné skupiny. Můžete očekávat všechny výhody, ale je to za cenu pošlapání vlastního svědomí. Bohužel, není žádného rozdílu mezi firmou a NSSJ. Ale možná přece jenom, bývalí spolupracovníci z firmy se s vámi baví a pokud jste se rozhodli poukázat ve firmě na nešvary, můžete tak učinit i když si koledujete o vyhazov. U NSSJ jste ujištěni, že máte mlčet a čekat na Jehovu, ono se vše urovná. A s tím urovnáním sami vidíte, jak to je. Navíc, času na přemýšlení je opravdu málo, viz. úvodní komentář a tak se čekání stává podobné onu slavnému dílu S. Becketta - Čekání na Godota. Jak je známo, Godot nikdy nepřišel, zatímco čekání na něj bylo psychickou tryznou. Ježíš nám naproti tomu nabízí, že nás občerství a varuje před těmi, kteří k nákladům, které vlečeme, přidávají další....

Milý Arago!

Pozorně jsem to četl, ano tím, co popisuješ, jsem si prošel. Taky jsme s ženou pracovali na "díle", až jsme se jeden druhému odcizili a nakonec jsme se rozvedli. Při takovému služebním maratónu nelze doběhnout do cíle, když chceš být poctivý ve všech věcech. Voják-běžec, který ve starém Řecku doběhl ohlásit vítěztví ve válce u Maratonu, zemřel na vyčerpání. Tak by to dopadlo s každým, kdo by postupoval, tak, jak je uvedeno výše v tvém příspěvku. Kdysi při návštěvě CD, nám bylo řečeno, že ti, kteří bydlí na venkově a mají hospodářství, jsou neperspektivní pro organizaci. Mě tehdy přešel mráz po zádech, kladl jsem si otázku, o co nám jde při kazatelské službě? Jde nám o životy těchto lidí, nebo vytvoření biologického robota na výrobu dalších poslušných oveček? Byl jsem z tohoto výroku CD velice rozhozen. Pocházím ze zemědělské rodiny a nedovedu si představit, jak bych mohl být SJ, kdybych byl sedlák. Kravám je úplně jedno, že je shromáždění, potřebují nakrmit, podojit a co agrotechnické lhůty, plodiny nepočkají. V kazatelské službě jsme navštívili mnoho zemědělců, sklízeli jsme obdiv, ale s připomínkou, jestli nechceme poznat, co to je pořádná práce, vidle stojí u dveří a můžeme začít. Bylo po kázání o růžovoučkém světě, někdy nás hnali s ještě jadrnějšími slovy. Znal jsem jednoho SJ, který bydlel nedaleko Vítkova, ten padl právě na tom, že viděl u br. "úžasnou pracovitost". Byl zemědělec a když zašel na pracovní úřad, že potřebuje na sezónu pracovníky, tak mu bylo naznačeno, že jeho soukmenovci nemají práci, ať si je najme. Obrátil se na nezaměstnané bratry, pane, ti mu dali, co si je dovoluje vyrušovat z jejich poslání v kazatelské službě. Šel pak za "staršovci", myslel si "dobrák", že se něco změní, nezměnilo, byl pozván na kobereček. Tehdy ještě bratr, argumentoval biblí a ukazoval na to, že kdo nechce pracovat, ať nejí. Jak dopadl? Raději odešel sám z organizace, byl tak znechucen, že dodnes nemůže SJ dojít na jméno. Jeho případ je také jedna z ukázek, "Jak zabít Sakala". Není to jediný případ, kdy se lidé "udřeli" ve jménu V.R.O.
/ "Krize svědomí" - " vrtěti psem" /

Tak to je tak naokraj k tomu, co rozepsal Arago a jak jsem to pochopil já. Bylo by to asi na několik románů, když bychom chtěli vypovědět, jak bylo ublíženo laskavým, poctivým lidem, kteří přinesli do organizace SJ, své srdce na dlani. Zaplatili vysokou cenu za důvěřivost, mnozí často svým majetkem, nebo dokonce životem. / Opavsko /

Milý Vláďo,
máš pravdu, je to až smutný jak moc.
Je to nějaký ten rok zpátky jsem byla na průkopnické schůzce a když jsem řekla, že chodím do práce (a to ještě jen na poloviční úvazek), tak se na mě všichni kouknuli a s hrůzou v hlase a vykulenýma očima opakovali: "Ty chodíš do práce?" Skoro jakoby pak řekli, no fuj. To sice neřekli, ale stejně jsem pochopila, že "chodit do práce" je mezi průkopníky totéž co sprosté slovo. Co naděláš, doktrínu nepředěláš.

A ještě jedna myšlenka k času. V NSSJ se ještě dělil čas na kvalitní a nekvalitní. Několikrát jsem slyšel, že na pravé uctívání bychom si měli vyhradit ten nejlepší čas, kdy nejsme unavení, ale plni sil, aby to nebylo podobné jako v Izraeli, kdy se obětovali kulhavé a slepé kusy. To vedlo k tomu, že rodiny raději tajili, že jedou na nějakou dovolenou,kde nebudou chodit do služby, protože, to je přece ten nejlepší a nejkvalitnější čas. Jednou z legálních možností, jak jet bez výčitek na dovolenou bylo, když se několik rodin domluvilo a vyrazilo spolu na hory či na nějakou chalupu. Tady se sice do služby chodit nemuselo, ale tím, že bylo žádoucí, aby na každé takové hromadné dovolené byl alespoň jeden starší, se z takových dovolených stával týdenní sjezd. Na každý večer byl připraven duchovní pokrm, včetně úkolů na TŠ a knihy. Pokud se na takové dovolené sešlo starších víc, bylo postaráno i o další programy, které VRO nenařídil, nicméně, abychom byli ještě duchovnější, je třeba sedět a poslouchat další a další informace.
V paměti mám jedny hory, kdy nebyl sníh a tak tvrdé jádro organizátorů vymyslelo, že každý den bude večer tříhodinový program ze starších SV. Naštěstí jsem nebyl sám, kdo diplomaticky ukázal na jiné možnosti, ale přesto jsme duchovními informacemi vyplnili spoustu času, kdy bychom si jinak mohli normálně povídat.
A tak se čas stává vlastě něčím, na co mají nárok ti, kteří nás vedou a prostřednictvím mnoha prohlášení o jeho nezbytnosti využítí tak, jak si představují oni, handlují s naší svobodou.

Vláďo, já taky žiji na ostravsku tak vím, jak je tady obtížné sehnat práci a hlavně z ní slušně vyžít. Na sjezdu mě vždycky dokázalo vytočit, jak nějaký bratr z Ameriky se vzdal výhodného zaměstnání a šel dělat na poloviční uvazek. Kdyby to udělal Moravák, tak "jde žebrotou"

Pěkný den nepokřtěný zvěstovateli!

To máš pravdu, ten kraj, co se týče získání práce na určité úrovni, je problematický. Jeden čas jsem dělal u krumpáče a to jen proto, abych zajistil rodině slušný život. Dcery v té době studovaly a studium je kontejner na peníze, mizí a mizí. Dnes žiji na Horňácku a tady je situace ještě horší. Lidé si nabrali spousta půjček, nyní jsou bez práce a hodně jich nedávno bylo vystěhováno, protože neplatili nájem za byt. Takový SJ, průkopník, tady nemá šanci existovat, platy jsou zde malé, jedny z nejnižších v republice. Pokud chceš tady žít, zaplatit nájem za byt, cca 6500 Kč, tak zde musí být zaměstnáni oba manžalé, jinak nejsi schopen slušně žít, ale jen živořit. Chtěl bych vidět SJ, "americké hrdiny", jak by zde sloužili v první linii. Je to nemyslitelné, v tom je "klub důchodců" v New Yorku v naprosté nevědomosti. Nikdy jsem nebyl schopen pochopit jejich způsob uvažování, pravděpodobně si myslí, že americký styl života je v Evropě normální. Zde lidé běžně nejezdí za prací po republice, tak, aby se přestěhovali z vybaveného bytu, do bytu vybaveného, jak je to zvykem ve státech. Zdejší lidé jsou na vesnicích vázáni rodinnými svazky, mají zde hluboké kořeny v podobě rodinných domů, vinic, polí, statků. Pro mnohé je to jediný zdroj přijmů, v mnoha vesnicích není žádný průmysl, aby všichni lidé mohli být zaměstnáni. Všiml jsem si, že zástupcům NSSJ to je úplně jedno. Pro ně jsou tito lidé nezajímaví, neperspektivní. Jako aktivní SJ jsem jezdil často do vzdálených obvodů, lidé nechápali, kde na tuto činnost bereme čas, vždyť jim žádný čas na takovou práci, jakou dělají SJ, nevybývá. Jeden z CD mi před časem řekl, že tito lidé jsou neperspektivní, prostě se s nimi nepočítá. Takže proto, že živí lidi v této zemi svou zemědělskou prací, nemají podle nich, žádnou šanci v Armagedonu. Pokud má celá NSSJ takový postoj k poctivým, pracovitým lidem, tak mi je hanba za to , že jsem v takovém spolku vůbec byl. Zemědělství bylo od nepaměti základem každé společnosti a bylo považováno panovníky starověku, za velice potřebné a cenné. Po odvedení Izraele do zajetí, babylónský král Nebúkadnesar zařídil, aby opuštěnou zemi obdělávali bezvýznamní, chudí lidé, kteří tam zůstali a ustanovil nad nimi svého správce, který měl dohlížet na tuto zem.

Jeremijáš 52,16
Část chudiny země ponechal Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, jako vinaře a rolníky.

Také v době nadvlády Říma, si vládcové velice vážili zemědělců. V provinciích měli své dozorce, kteří zajišťovali pravidelný přísun kvalitních potravin do Říma. Ap. Pavel ranným křesťanským sborům jednoznačně ukázal, že lenivost není na místě a sám šel v této věci příkladem, nenechal se vydržovat, ale poctivě pracoval, tím že šil stany. Při tom zvládal vykonávat práci apoštola pro národy. Jaký příklad pro současné CD! Za minulého režimu museli chodit do práce, jinak by je zavřeli za to, že nechtějí dělat.

2. Tesalonickým 3,10
Taky jsme vám vždycky zdůrazňovali: Kdo nechce pracovat, ať nejí!

Skutky 18:3, 4. Pavel u nich našel byt i zaměstnání, protože měli dílnu na výrobu stanů, a to bylo jeho řemeslo. Pracoval tady s nimi a o sobotách v synagóze rozmlouval s židy i pohany.

Když to tak zhrnu, tak nejlépe se daří těm SJ, kteří se nechají státem vydržovat, při tom ještě dostanou "prašule" z kasičky sborů i odbočky. Taky bych se tak chtěl mít. O tom všem téměř nic neví řadový SJ a tak babičky a dědové ze svých mizerných důchodů živí zdravé, silné mladíky v Bételu, kteří by jinak museli poctivě pracovat, jako my všichni ostatní. Už můj táta říkal: "Nejdříve si na sebe vydělej a pak se jdi něčím bavit."

Pán s Tebou!

Zdravím Vláďo! Děkuji za reakci, máme shodné názory. Jen mi pro začátek vysvětli, co znamená Horňácko?

Já jsem vyrůstal jako typicky městské dítě, takže jsem nepoznal dřinu venkova. Ale také jsme chodili do služby na vesnici a jezdili do vzdálenáých obvodů. Vzpomínám na to docela dobře. Lidé nebyli takoví agresivní jak je tomu ve městech. Poznal jsem však, že jsou časově vytíženi a mají práce až nad hlavu.
Co se týče přímo toho srovnávání s námi a s Amerikou. Jednou jsem viděl video z mezinárodního sjezdu z USA, které pořídil jeden SJ. Byl ubytován u dvou důchodkyň, byly to pokreví sestry. Žily v domě na pláži, luxusně vybaveném. U nás si tak žijí podnikatelé. Měly sedmimístné auto. No holt, mohly si to dovolit. A to byly důchodkyně. A co teprve ti, kteří pracují. Ti si mohou dovolit pracovat na zkrácený úvazek.
V ČR musíš pracovat od rána do večera a a ni to někdy nestačí. Znám lidi i SJ, kteří si ještě práci berou domů. Četl sje mtovu zkušenost, kdy Tvá bývalá žena se věnovala službě a ty jsi musel zajišťovat celou rodinu. To od ní bylo opravdu sobecké. V tomto směru máš veškeré moje sympatie, protože já oceňuji každého kdo se obětuje pro rodinu.

Pro nepokřtěného zvěstovatele!

Především přijmi mé pozdravení! "Tož nyní o tém Horňácku, abys rozumňál", je tu oblast, které se říká Slovácko. Tj. od Starého města až po Hodonínsko. Dělí se na dvě folklórní části, které se liší nářečím a kroji. Horňácko začíná za Blatnickým kopcem a vede vesnicemi Louka, Lipov, Velká nad Veličkou, Javorník, Nová Lhota, pak už je Slovensko. Dolňácké kroje jsou bohatší ve vyšívání / Hr. Lhota, Veselí, Strážnice, Kyjov atd. /. Horňácké kroje jsou trochu chudší, ale teplejší, neboť zde je již chladněji, než je na Dolňácku. Vína se tu pěstuje podstatně méně, více se tu daří trnkám a trnkovici. / slivovici / Horňácko je známo svými folklórními slavnostmi, které jsou v létě, pak dozvuky, které jsou v srpnu. To tu je hodně souborů z celé Evropy. Toť prozatím vše, pokud budeš mít ještě nějaký dotaz, tak napiš, co potřebuješ vědět.

Ahojky!

Vracím se poslední dobou více do starých bloků příspěvků. Čiší z nich jiný, duchovnější a konstruktivní duch než na současně probíhajících diskusích. Ten rozklad času v úvodu je výborný. Nedávno mi jeden SJ řekl, že jsem se rozhodl nesloužit Jehovovy, protože jsem chtěl žít snadnější život bez poviností. Ve světle příspěvků tohoto bloku jsem rád, že jsem z toho shonu vymyšleného lidmi vyskočil.

Milý Jesene!

Vše se mění, čas nás vede našimi životy, jako po cestě plné dílčích mylníků. Přemýšliví lidé se u mylníků pozastaví a zhodnotí dosavadní průběh cesty a díky získaným zkušenostem, učiní korekci svého putování, a to tak, že k dalšímu mylníku jdou obezřetněji, s poučením, aby na této cestě se naučili lidem pomáhat, pozvedat je, vidět Kristovu lásku v běžných věcech kolem sebe. Ti, kteří tuto korekci neučinili, narážejí na nepochopení ostatních lidí, a tak se stává, že "nalomené" dolomí s pocitem toho, že ve jménu JHVH /V.R.O./ učinili to nejlepší, co mohli, aby byla zachována tvář uměle vytvořeného "ovčince". Během let jsem si vždy myslel, že se v NSSJ podstata smýšlení bude měnit, a to podle toho, jak přichází světlo, jak jsem se mýlil ! Ti, kteří se snažili o zmírnění a zjemnění tvrdých opatření, byli odstraněni, a pokud neodešli z NSSJ, tak dnes šlapou s davem někde na okraji společenství, s vnitřním pocitem křivdy, protože jejich rodinná provázanost je poutá v tomto společenství. Někdy to je dokonce pocit vojáka, který kličkuje mezi létajícími kulkami při válečné zteči. Nedávno jsem viděl část válečného filmu, kde ruští bolševici vraždili své vlastní vojáky, kteří dostali strach z útoku, který neměl šanci na úspěch, ale protože to byl rozkaz zaštítěný bolševickým politrukem, musel být splněn i kdyby nikdo nepřežil. Tito lidé byli nazváni vedením divize za zrádce. V očích ostatních na rozkazu dne byli zesměšněni a označeni za zbabělce, mnozí z nich, kteří přežili válku a dostali se domů, nakonec stejně skončili v gulagu, protože chtěli provést reformu struktury SSSR, Stalin samozřejmě nic takového nepřipustil. Toto, co popisuji, je vlastní všem totalitám, a to bez ohledu zda jsou politické, nebo náboženské povahy. Lidské společenství je stále plné zvratů, protože do srdcí lidí nepronikla láska Kristova, vše je řízeno nějakým "musem" a pocity srdce nemají šanci v tomto světě na rozmnožení se, a pokud někde takové poctivé společenství je, tak je vždy jen v určitém okruhu lidí, a nikdo o nich pro šum nelásky světa neuslyší, a pokud příliš vynikne, tak jej "živly nenávisti" stejně časem umlčí. Svět kolem nás je umělě postaven na ekonomice, v něm není místo pro pocity, pro čistou lásku, vše je hnáno dravostí systému a tomu často propadnou i náboženské společnosti, i když členové těchto společenství to tak nevidí. Pak nezbývá než mít svůj vnitřní kontakt s Bohem, a co se týče společenství, je nutné být mylník od mylníku obezeřetnější, aby se člověk milující Krista, nenechal opět zatáhnou do nějakého lidského uctívání "boha".

S pozdravem Abbaddon

Milý Abbaddone,

rozumím ti. Měl jsem snad vedení od Boha, že jsem rychle nalezl křesťany, kteří se snaží upřímně hledat Boha a s oceněním lásky J.K. k lidem, jsou puzeni dělat ze srdce dobré skutky a řídit se Písmem. Není zde dokonalost, ale musím přiznat, že velmi často mě sledování programu na tomto shromáždění přivádí k slzám, když si uvědomuji tu pokoru, upřímnost a lásku, která se zde projevuje. Tím silněji to vnímám ve srovnání se zkušeností, kterou mám u SJ a jejich programy.

Nic si nenalhávám, co je dnes krásné se může z různých příčin zbortit v budoucnosti. A tak se s tebou plně shoduji, že nakonec rozhoduje tvůj osobní vztah s Bohem.

Přeji ti hodně radosti v životě a klid v duši.

J.

Přemýšlím o tom, co se honí nebo spíše nehoní v hlavách současných SJ, když již třetí nebo čtvrtý rok roste počet pomazaných. S těmi, se kterými se bavím, dostávám zvláštní nelogické odpovědi. Pravdou je, že celé roky byl klesající nebo stagnující počet znakem blížící ho se konce. Osobně očekávám od vedení SJ brzkou změnu a příchod nového světla, ve smyslu informace, že: "Boží lid se domníval, že počet ve Zjevení 144 000 je přesně stanoven, ale na základě Jehovova vedení a důkazu ve zvyšování počtu pomazaných v posledních letech, je více něž zřejmé, že jde o číslo symbolické. Jak jsme našemu Stvořiteli vděčni, za jeho vedení prostřednictvím VRO, který nám umožňuje rozumět hlubokým božím věcem v pravý čas."

To si piš že něco takovýho se brzy objeví ve SV. Když jsem se před lety mojí matky, která je stále SJ, ptal jak je to teď s tím rokem 1914 a dostal podobnou odpověď, tak jsem se začal smát. Nejhorší je, že jsem byl kdysi taky takhle zaslepen. Teď jen kroutím hlavou jak jsem mohl být taková ovce bez vlastního mozku. Když jsem před lety dobrovolně odešel od SJ, neměl jsem proti nim nic většího a nechtěl jsem je nějak pomlouvat, ale čím déle jsem z této organizace pryč, tím více si uvědomuji, jak strašně nebezpečná tato sekta je. Tito lidé jsou nemyslící bytosti bez vlastního názoru schopni na pokyn VRO udělat prakticky cokoliv.

No jo, ale co to bude za "nové světlo", když ve většině ostatních církví se to ví už dávno, že těch 144 000 je symbolických? To mi nějak hlava nebere...

rals napsal:Teď jen kroutím hlavou jak jsem mohl být taková ovce bez vlastního mozku.

Tito lidé jsou nemyslící bytosti bez vlastního názoru schopni na pokyn VRO udělat prakticky cokoliv.

Víš, také jsme takoví byli, jak jsi se sám zmínil. Ta jiskra, krátká pochybnost, se tam objeví, ale rychle je zahlušena naučeným vkladem do mozku, že VRO má sv. Ducha a on to ví lépe jak já a Jehova nám dá včas vědět, pokud je něco v nepořádku. Jsou to oběti propagandy s mocninou autority od Boha. Mám také svou maminku u SJ a nejsem schopen ji poukázat na pravdu a fakta tak, aby si je uvědomila. Musím trénovat svou trpělivost a citlivě volit slova. Je to těžké.

Zdravím všechny.

V Ostravsko-Porubských sborech se dějí věci!

Ze čtyř sborů dělají tři.

Opět ta známá písnička - chodit tam do sboru jak vyplívá z obvodu sboru!

Od května nebude existovat jeden sbor, který byl díky stařešinům, kteří byli "celkem" vstřícní jiným myšlenkám, když jste nedělali problémy-uvolněnější a proto tam za léta příšlo z jiných sborů dost lidí, někteří právě kvůli stařešinům, ke kterým se budou "muset" vrátit, protože tam kam budou patřit, tito "stařešinové" šéfují.

Proto ta uvolněná atmosféra nebude platit tam, kde stařešinové takové "jinak" smýšlející bratry neznali a tudíž nemají důvod něco akceptovat, proto si myslím, že odbočka v Praze, si toho byla vědoma a po dopisu, ve kterém je mj. oznámeno, že ve sborech bude díky zrušení jednoho sboru, více stařešinů a tudíž bude více času na jednotlivce, službu atd. atd., bude trošičku hon na takové jedince a možná i snaha tlačit aby odešli sami!!!

Co mi známí říkali, tak je velká nevole pro ty, kteří mají přecházet do jiných sborů, už tak bylo náročné se scházet, když se budou časy na shromko krýt s možností osobní návštěvy v domácnosti, tak nastane problém.

S manželkou si říkáme, že "možná" nastane opačná situace než se očekává, nebude chodit víc lidí a budou stařešinové mít navíc práci s těmi, kteří se nebudou chtít podvolit-diktátu!!!

Kdysi jsem chodil do sboru Ostrava-západ. Byl tam tehdy bratr Langer, Novák, Krišanda... Který sbor zaniká?

Zdravím všechny.

Tvrdí, že všechny a od května vzniknou tři nové sbory.

O. Poruba - Střed

O. Poruba - Jih

O. Poruba - Východ

a dva sbory cizojazyčné: ruský
anglický
ty jsou tuším, jestli zpráva od známých je přesná, že ruský je při O. P.-střed
a anglická skupina při O. P. - Jih.

Díky pánové za info. To se tam musím o víkendu jít podívat, jaká je nálada, jestli mně ovšem někdo něco řekne. Protože totalitní a rodinné vedení je o těchto porubských sborech známé. A pohovořit s někým na základě svobodného přístupu ke křesťanským informacím je "sci-fi."