Kardinál Vlk: Moje zkušenost s jehovisty

Jak uznali zde se prezentující VNNSSJ je starý pan Kardinál ve věci Božího slova muž vzdělaný.
Odhalil duchovní ledví Badatelů Bible NSSJ. Nedokážete nic jiného než opět znevažovat slova člověka, ze kterého máte veřejnou obavu se s ním na poli vysvětlování Písma utkat před zraky věřících a nevěřících.

Když jste takoví znalci písma, tak vyzvěte čelní představitele církve Katolické k otevřené diskuzi v mediích na Vámi zvolené téma. Pokud je ve Vášich VNNSSJ Duch Ježíše, či JHWH. Opak by dokazoval, že ve VNNSSJ je pouze a jedině duch světa tohoto.

Proto odpusť jim Pane, neboť nevědí co činí.

Olda

Dovolím si poukázat na dva rysy, které mají (mimo jiných) společné Katolická církev a Svědkové Jehovovi. Obě instituce si osobují právo určovat kdo je a kdo není křesťanem. (viz. kard. Vlk v článku) Oba směry kladou největší důraz na vlastní instituci, která je dalším nutným prostředníkem mezi člověkem a Bohem. Na obhajobu tohoto postavení oba směry manipulují s biblickými texty. Oba tyto rysy se podobají popisu "člověka nepravosti, syna zatracení" v 2.Tess. 2 kapitole. Tím nechci říci že katolík, nebo svědek Jehovův jako jednotlivec nemůže být považován za křestana, t.j. následovníka J.Krista.

po tom čo napísal witness vo svojom poslednom príspevku, by človek mal zostať asi chvíľu stáť takmer až v pietnej úcte...

Pre juvel: možno by si mohol juvel skúsiť definovať, kto je to kresťan... veľa vecí sa ti objasní. Nemôžeme predsa považovať za kresťana niekoho, koho viera je diametrálne odlišná od základného kresťanského presvedčenia, totiž že Ježiš je Spasiteľ sveta, Boží Syn. Boh osobne.
Ak môžeme, tak potom aj SJ sú kresťania. Kardinál chcel povedať práve túto vec, domnievam sa. Takže opäť to nie je žiadna urážka, iba vec definície.
Inak by sme za kresťana mohli považovať aj dalajlámu, či Karla Marxa. Osobne nie som ani proti takémuto chápaniu človečenstva, len potom sa mi stratí význam slova kresťan.

Děkuji Witness za odpověď, ve které jsem necítil ani trochu štiplavosti, jako v mé původní otázce.
Můžu říct že takovou odpověď jsem nečekal.
Osobně si nedokážu představit, jako je možné unést náklad vědomí toho, co vše jsem se o organizaci dověděl a o čem nemohu svobodně mluvit a při tom všem zůstat v pozici, kdy mne Organizace neoznačí nálepkou "rebel".

Myslím, že takový tlak není schopen unést každý...

pro janmat: ve svém příspěvku jsem na závěr uvedl, že křesťan je následovník J.Krista, což jistě není dalajláma nebo K.Marx.
Definice křesťanství je věc velmi ošidná, protože v Bibli žádná taková definice uvedena není. To co tam nepochybně je, je dobré poselství, které poukazuje na Kristovu výkupní oběť, jeho vítězství nad panstvím hříchu a smrti, na autoritu, kterou dal Otec svému vzkříšenému Synovi, aby osvobodil z pout hříchu a smrti každého, kdo v něj bude projevovat víru. Je to dobrá zpráva o tom, že kdo uvěří v Kristovu smírnou oběť, je osvobozen od břemene viny, nespočívá na něm Boží zloba, je smířen s Bohem a je přijat do jeho rodiny jako jeden z Božích dětí. Vše potřebné ke vstupu do tohoto vztahu a k záchraně Bible obsahuje.
Na tuto dobrou zprávu se ovšem nabalily různé tradice, výklady, dokazování a disputace ohledně různých námětů. A tady je na místě velká opatrnost. Jistě, je téměř nevyhnutelné, že se následovníci J.K. budou v takových věcech lišit, ale udělat z těchto věcí kriterium, podle kterého se soudí kdo je křesťan a kdo není, je hodně opovážlivé. A tento rys vidím jak u svědků Jehovových, tak i u katolíků. Jistě ne u všech a ne ve stejné míře.
J.Kristus o svých následovnících řekl, že se poznají podle toho, že mají mezi sebou lásku (nekladl důraz na nějakou nauku).

juvel napsal:Definice křesťanství je věc velmi ošidná, protože v Bibli žádná taková definice uvedena není.

Myslím, že tohle by se dalo považovat za jakousi definici:

1K 11:3 "Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh."

J 13:35 "Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."

Pěkné verše, když jsem je díky tobě Zbyšku zase četl vyvstala mi otázka, jestli Kristovou hlavou je Otec stále a nebo jestli to platilo jen když byl Ježíš na zemi? Je Otec stále a byl od jeho zplození vždy hlavou a nebo je tomu jinak podle místa, ve kterém se momentálně Ježíš pohybuje?

Jaroslav Malý napsal:Pěkné verše, když jsem je díky tobě Zbyšku zase četl vyvstala mi otázka, jestli Kristovou hlavou je Otec stále a nebo jestli to platilo jen když byl Ježíš na zemi?

Vzhledem k tomu, že to Pavel psal řadu let po Ježíšově vzkříšení, řekl bych, že to platí stále. Proto se také směju průpovídkám, že SJ nejsou křesťané, protože nevyznávají trojjedinost. Starou bačkoru, podle tohoto kritéria poznáme akorát tak demagogy, ale ne křesťany.

Já bych to viděl takto :

Křesťan je člověk, který přijal do svého srdce Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele a Pána.
Já jsem osobně přijal Ježíše jako svého Spasitele, Pána a Boha. Modlím se k Němu
a chválím Jej. Ježíš Kristus je hoden úctíváni na pořád.

zbysek napsal:

Jaroslav Malý napsal:Pěkné verše, když jsem je díky tobě Zbyšku zase četl vyvstala mi otázka, jestli Kristovou hlavou je Otec stále a nebo jestli to platilo jen když byl Ježíš na zemi?

Vzhledem k tomu, že to Pavel psal řadu let po Ježíšově vzkříšení, řekl bych, že to platí stále. Proto se také směju průpovídkám, že SJ nejsou křesťané, protože nevyznávají trojjedinost. Starou bačkoru, podle tohoto kritéria poznáme akorát tak demagogy, ale ne křesťany.

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI, STEJNĚ JAKO ŽIDÉ NEUZNÁVAJÍ JEŽÍŠE KRISTA!!!! TVRDÍ, ŽE NENÍ UCTÍVÁNÍ HODEN. NEBO TO NENÍ PRAVDA?
PRO ONU SKUTEČNOST NEJSOU KŘESŤANÉ!!!!!!!

OLDA

Old.Stloukal napsal:SVĚDKOVÉ JEHOVOVI, STEJNĚ JAKO ŽIDÉ NEUZNÁVAJÍ JEŽÍŠE KRISTA!!!! TVRDÍ, ŽE NENÍ UCTÍVÁNÍ HODEN. NEBO TO NENÍ PRAVDA?
PRO ONU SKUTEČNOST NEJSOU KŘESŤANÉ!!!!!!!

Takto ano. To ale nijak nesouvisí s tím, v jakou formu nebeského uspořádání věřím - tedy zda v trojjedinost či něco jiného.

Evangelia i další křesťanské části Bible slovy i znázorněními ukazují, že vztah J.Krista k Bohu je nesmírně blízký. Ap. Pavel v dopise 1.Kor. 13.kap. píše, že naše poznání je částečné i naše prorokování je částečné, až přijde plnost, tehdy to, co je částečné bude překonáno, nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Zdá se, že mnozí již uzřeli tváří v tvář a je jim ohledně vztahu J.Krista a Boha vše jasné. Dovolte nám, co jsme ještě neuzřeli, být třeba toho názoru, že spor o trojjedinost je malichernost a přesto se také cítit jako křesťané, t.j. následovníci J.Krista.
Je to už trochu mimo námět, ale kard. Vlk svým soudem k tomuto problému pozornost přitáhl.

Rozebírat a srovnávat lidské megacírkve, zde KC v zastoupení kardinálem Vlkem a NSSJ je ožehavá a výbušná směs, protože pak se z církevního hierarchismu vytrácí obyčejný člověk, kterého hledá Pán Ježíš Kristus. Jak historie ukazuje je to roznětka pro rozdělení, místo pro jednotu na základě Božího slova a Pravdy. Jedna strana vytahuje třísky té druhé a vlastní trámy je nechávají lhostejné.
Viz. například postupy u KC:

Česká biskupská konference zatočila s nepohodlným biskupem docela zajímavým způsobem. Vyhazov označila za jmenování.

nebo zde:


Arcibiskup Sokol tají kontakty so zavraždeným kňazom Prěmyslom Cufalom.

Viz.například u SJ:


Reportáž NBC z 21. listopadu 2007 týkající se krytí pedofilů mezi představiteli svědků Jehovových.

Jestli jsem to správně pochopil,tak toto zde je takové disidentské forum.Zatím jsem se do žádných diskuzí nezapojil a sleduji co se zde děje a zda to má nějakou hodnotu./PRO MNE/Chvílemi se mi zdá že,tu probíhá intelektuál.diskuze bez disciplíny.A i když bych se rád zapojil,brání mi v tom moje DEFORMACE pohledu na biblické věci kterou jsem získal jako člen SJ./tu deformaci/ Takový podmíněný reflex. Jsem dost zasažen svědkovským vnímáním písma,a teď když vím že jsem členem skupiny lidí kteří nekáží 100 procentní pravdu,stále se nemohu rozhodnout ustřihnout tu pupeční šňůru,která mě k nim poutá.Kam půjdu…
Ale po přečtení takové zpovědi od WITNESSE jsem se posunul v myšlení o kus dál.A to v tom že nemohu sedět na dvou židlích.Tím ho nechci kritizovat,že jako starší chodí na tyto stránky,to ne.Ono to rozhodně jak on sám se zmiňuje dopadne tak,že buď se narovná a nebo odstoupí z postavení staršího.Svědomí mu nedovolí aby vyučoval to,čemu sám nevěří.Bez ohledu na to,jak říká že tím pomáhá druhým.Ty jsi mi pomohl tím,že jsi mi potvrdil/jako starší/to,co moji starší popírají. A co se týče kardinála Vlka myslím že v jeho postavení by měl vážit každé své slovo.Ale jak jistě víme,nikdo není dokonalý. Zdravím Witnesse.

Mezek napsal:Ale po přečtení takové zpovědi od WITNESSE jsem se posunul v myšlení o kus dál.A to v tom že nemohu sedět na dvou židlích.Tím ho nechci kritizovat,že jako starší chodí na tyto stránky,to ne.Ono to rozhodně jak on sám se zmiňuje dopadne tak,že buď se narovná a nebo odstoupí z postavení staršího.Svědomí mu nedovolí aby vyučoval to,čemu sám nevěří.Bez ohledu na to,jak říká že tím pomáhá druhým.Ty jsi mi pomohl tím,že jsi mi potvrdil/jako starší/to,co moji starší popírají. A co se týče kardinála Vlka myslím že v jeho postavení by měl vážit každé své slovo.Ale jak jistě víme,nikdo není dokonalý. Zdravím Witnesse.

Pro Mezka:
Děkuji Ti,jsem rád, že jsem Ti mohl pomoci a mohl ses posunout
v myšlení o kus dál, jak sám píšeš.Rád bych Ti ještě upřesnil některé věci, o kterých se zmiňuješ. Předně, i když jsem starší sboru, tak i v této pozici odmítám vyučovat to, čemu sám nevěřím.
Naštěstí je mnoho věcí, ve kterých vedoucí sbor SJ pravdu má a jsou biblické. Pokud ale přece jen je nějaký program založen čistě na nesprávné interpretaci Písma (a toho také, žel, není málo) a já takový program mám, tak se snažím buď se sporným bodům vyhnout, nebo dávám podklady k přemýšlení, ale musím to udělat tak, aby to vyznělo jako motivace sboru ke studiu Písma a doufám, že vnímavý posluchač si z toho odnese alespoň touhu si v té věci udělat jasno. Sám píšeš, že existuje něco jako podmíněný reflex u SJ, který nám automaticky vybavuje nauky dle oficiální doktríny a jsme tím zdeformováni.Proto prostě není možné říci naplno, a už vůbec ne z pódia např: ,,toto je, milí bratři a sestry, nesmysl, vedoucí sbor to nevykládá správně´´ - tím nikomu nepomohu, každý by se totiž lekl, co se to se mnou stalo a nikdo by mi dále nevěřil. Je nutné vzbuzovat u druhých chuť si věci biblicky ověřovat a logicky vést k tomu, že ani to, co je od věrného otroka, nemusí být vždy pravda, ale dělat to promyšleně tak, aby to nevyznělo jako laciná rebelie, kterou by nikdo nepřijal.
Programy týkající se např. krve a vybízení k vyplnění karty odmítám a v mé skupině studia knihy žádné kontroly ani pomoc při vyplňování této karty nedělám, i když jsme k tomu jako starší opakovaně vybízeni.Zatím se mě nikdo nezeptal na pravý důvod, ale kdyby nějaký spolustarší naléhal, řekl bych mu pravdu, že prostě zákaz tranfuzí není biblicky podložitelný a proto ho nemohu podporovat.
Samozřejmě, mnohdy musím trpět tím, že nemohu veřejně říci něco, co mám na srdci, ale to bych nemohl ani jako běžný zvěstovatel. proto otázka sedět na dvou židlích nestojí tak, že buď budu SJ (třeba i starším) a přijímat vše bez výhrady, nebo zákonitě, mám-li nějaké výhrady, SJ být nemohu. Dnes neexistuje žádná křesťanská organizace, kde by byla 100% pravda a kde bys neměl vážné výhrady stejně jako máš u SJ, mnohde těch výhrad by bylo mnohem více než u SJ (žel, u SJ není možnost volnější diskuze)
A tak sedět jen na jedné židli znamená, že podle svého svědomí
na základě Bible nejednám jinak než považuji za správné a nevyučuji to, čemu nevěřím.
Někdo se tedy rozhodne i přes vzniklou nedůvěru k některým praktikám u SJ zůstat, jiný hledá Krista v jiné církvi nebo zůstává jakýmsi křesťanem na volné noze. Pokud takové rozhodnutí je z upřímných pohnutek, v touze uctívat duchem a pravdou a zároveň s vyloučením kompromisů zraňujících svědomí, pak to mohou vše mohou být cesty, ve kterých je Kristus s námi a dá nám potřebné vedení, abychom se ve své situaci uměli správně lépe orientovat a dělali potřebné správné další kroky.Osobní situace každého z nás je jiná a tudíž neporovnatelná, jen Bůh a Kristus vědí, co a hlavně proč děláme, a je-li naše osobní proč výrazem upřímné touhy po pravdě a biblickém způsobu života, pak si toho jistě Bůh i Kristus povšimnou a ukáží nám cestu.
Nejlepší počátek této cesty je upřímně, znovu ve světle Bible prozkoumat, zda to, čemu věřím, je opravdu biblická pravda, nebo jen naučený svědkovský podmíněný reflex, kterému věříme,
ale co ve světle seriózních podkladů Bible neobstojí.Když si člověk
takto věci ověří, pomůže mu to si ještě více upevnit víru v to, čemu věřil a bylo to správné, a zároveň se zbaví toho omezujícího podmíněného reflexu. Pak se pravda začne objevovat v plné čistotě, kráse a biblicky svobodném duchu a pak se každý musí rozhodnout, co s tím dál dělat...věřím, že to zvládneš a moc bych Ti to přál

witness napsal:Dnes neexistuje žádná křesťanská organizace, kde by byla 100% pravda a kde bys neměl vážné výhrady stejně jako máš u SJ, mnohde těch výhrad by bylo mnohem více než u SJ (žel, u SJ není možnost volnější diskuze)

Zkusím dodat trochu naděje v této bezútěšné situaci.
Je sice pravda, že na 100% to není nikde - ale ani nemůže, protože to by museli být 100% všichni členové takové skupiny, což není možné. Ale jsou skupiny, kde je možná diskuse na různá témata.

Zažil jsem osobně přímý přerod jedné takové církve z režimu, který byl dost podobný systému SJ do systému, kdy je možná diskuse prakticky na jakékoliv téma, aniž by za to hrozilo vyloučení (samozřejmě nelze popřít Krista, ale to je myslím logické). To neznamená, že je cokoliv přijato, ale člověk může mít svůj vlastní názor bez obavy z perzekucí ze strany ostatních. Do takové církve je pak radost chodit. Na druhé straně to nevyhovuje lidem, kteří potřebují mít jasně a jednoznačně nalajnované, čemu mají věřit...

Protože zde hovoříme o členu obecné církve, která o sobě tvrdí, že je přímým následovníkem sboru z prvního století, nemohu se nezeptat myslíte si, že křesťané v prvním století a zřejmě i apoštolové, neměli v základních otázkách víry 100% pravdu? Protože pokud ne, tak jak můžeme věřit tomu, co tito jednotlivci napsali a my to dnes můžeme číst v Božím slově? Nezmiňuji se tu o věcech, které se i zde řeší a spíš než obecně, tak více na filozofické rovině.

Nevím, jestli měli apoštolové v otázkách víry 100% pravdu, v listu Galatským vytkl Pavel Petrovi spíše morální selhání v otázce styku s křesťany z pohanů, sám Pavel píše, že naše poznání je jenom částečné(1Kor 13:9),snad by se našly i jíné příklady.Zosobněnou Pravdou je Ježíš Kristus(J 14:6), my lidé se pouze snažíme přiblížit se k tomuto ideálu.
Křesťané apoštolské doby se museli vypořádávat s vlivem filosofií té doby-s gnosticismem, vlivy helénismu, judaismu i nesprávnými interpretacemi Písma(2.Tim 2:16-18;listy Janovy a Pavlovy) a věříme, že díky Bohu máme Písmo v podobě, jaké jej měli i oni.
Žel, velice brzy po smrti apoštolů došlo k uvedení různých nauk do teologie církve a ta svou původní čistotu ztratila.(Říčan- 12 století církevních dějin).Události odpadnutí byly předpovězeny už apoštoly(Sk 20:29.30;2.Tes 2:3.4;1.J 4:1-3)Tento proces se ještě urychlil po spojení církve a státu za císaře Konstantina, jak věděli už středověcí reformátoři(Chelčický- Síť víry pravé).
Každá generace křesťanů musí znovu promýšlet správnost své víry, protože každá doba přináší jiné problémy a potřebu hledání nových odpovědí, proto se nelze úplně vrátit k biblickému ideálu apoštolské doby.Mějme na paměti, že vše co je v bibli je pravda, ale ne všechna pravda je v bibli.V bibli proto nejsou odpovědi na všechny otázky, často tam jsou pouze příklady, z kterých můžeme vyvodit použitelné principy.
100% pravdu zřejmě nenalezneme nikde, ani nemůžeme, neboť naše poznání je jenom částečné, ale můžeme hledat společenství, která se nejvíce svou teologií a praxí přibližují bibli. Není ovšem pochyb o tom, že do Boží rodiny patří lidé z různých církví, žijící čestně podle větší či menší míry poznání a pak můžeme hovořit o "neviditelné" církvi, jak ji nazval velký reformátor Luther.

witness napsal:
...Dnes neexistuje žádná křesťanská organizace, kde by byla 100% pravda a kde bys neměl vážné výhrady stejně jako máš u SJ, mnohde těch výhrad by bylo mnohem více než u SJ ...

Podle mých zkušeností jako letitého svědka, je toto klíčový bod uvažování.
SJ změnili chápání textu u Jana 6:68, kde Petr říká: "...ke komu bychom šli? ..."

Hovoří se tam o nějaké organizaci? O církvi? O skupině?

Otázka pro SJ ale opravdu správně zní: "...ke komu bychom šli?"

Petr si jednoznačně sám odpověděl...
Jestliže si i jednotlivý svědek dokáže odpovědět stejně jako Petr, musí dojít k závěru, že je zavádějící zkoumat, která církev má stoprocentnější pravdu.

Nejde přece o církev, ale o osobu - o Ježíše Krista.

Zdravím

M

Jsem dost zasažen svědkovským vnímáním písma,a teď když vím že jsem členem skupiny lidí kteří nekáží 100 procentní pravdu,stále se nemohu rozhodnout ustřihnout tu pupeční šňůru,která mě k nim poutá.Kam půjdu…

Dík za reakci na můj problém a zároveň se omlouvám,že jsem tím změnil
téma.I když všechno souvisí se vším.Ale stále nevím kde brát /pokrm v pravý čas.../když chci opustit společenství,nebo jak chápat /neopouštějte svá shr..../ a jiné texty které mi jako SJ byly vtloukány do hlavy.
Opravdu jsem věřil,že jsem na správné lodi./ohledně nauk/ Až poslední dva tři roky jsem pochopil,jaké jsem byl tele./ovce s velkým O!!!/Však taky SJ byli jediný se kterými jsem přišel do styku.Moc se teď stydím,co jsem svou slepou vírou ve svém okolí způsobil. no,nebudu už zatěžovat a vraťme se k tématu.

Mezek napsal:Ale stále nevím kde brát /pokrm v pravý čas.../když chci opustit společenství,nebo jak chápat /neopouštějte svá shr..../

Zkus se prostě obrátit přímo na Boha a Ježíše Krista, ať ti dá Ducha Svatého a nech se vést přímo jím, ne podvodnými lidmi. Ať on ti ukazuje cestu, která je pro tebe.

Michal napsal: Otázka pro SJ ale opravdu správně zní: "...ke komu bychom šli?"

Petr si jednoznačně sám odpověděl...
Jestliže si i jednotlivý svědek dokáže odpovědět stejně jako Petr, musí dojít k závěru, že je zavádějící zkoumat, která církev má stoprocentnější pravdu.

Nejde přece o církev, ale o osobu - o Ježíše Krista.

Jednoznačně jde o Ježíše Krista a vztah s ním. Kristus vytváří ne jednotlivé věřící, ale společenství lidí, kteří hledají Boha. Vím, že je to s lidmi těžké, ale sám člověk neobstují.

Dóv

Ve své reakci k příspěvku Jaroslava Malého si dovolím vyjít z názoru uvedeného Michalem, že křesťanství je následování osoby J.Krista. Evangelium, tedy dobrá zpráva pro lidi, je zpráva o J.Kristu, jeho oběti, vzkříšení a požehnáních, které z toho pro ty, co v tuto zprávu uvěří, plynou nyní i v budoucnu. Hlavní událost dobrého poselství se stala před devatenácti stoletími a kdo nám může dát spolehlivější informace než jeho apoštolové a lidé s nimi spojení? Byli to očití svědkové událostí, patřili k nejbližšímu kruhu J.Krista, byli jím vyučováni, byli svědky jeho skutků, proslovů, zázraků. Vybral si je sám J.Kristus a až na jednoho, byli Kristem jako apoštolové schváleni. Byli to Židé, žijící pod Mojžíšovým zákonem, kteří Mesiáše očekávali. Věděli o proroctvích týkajících se Mesiáše a viděli jejich naplnění. Prožili osobní zkušenost zázračného vstupu do zcela nového vztahu k Bohu, když uvěřili v účinek Kristovy smrti a vzkříšení. Byli obdařeni mimořádnými dary ducha.
Zcela jistě rozuměli tomu o čem psali a nepochybuji o tom, že co napsali je 100% pravdivé a spolehlivé. Jsem přesvědčen, že se můžeme naprosto spolehnout, že jejich spisy a nakonec celá Bible obsahuje vše, co potřebujeme k tomu, abychom se stali Božími syny a měli spravedlivé postavení před Bohem.

pro "Mezek" a "witness": K situaci, kterou řešíte, bych z celého srdce doporučoval přečíst si knihu "Hledání křesťanské svobody" od Raymonda Franze. Autor prošel duchovním vývojem od ortodoxního svědka Jeh. až k situaci, kdy změnil své přesvědčení a od organisace se oddělil. Organisaci znal jako málokdo, od postavení řadového zvěstovatele až po postavení člena vedoucího sboru. Zná tisíce příběhů lidí, kteří se na něho obracejí, protože byli, nebo jsou v podobné situaci jako vy. Dle mého názoru a zkušeností je kniha psána s mimořádnou poctivostí k sobě i k faktům. Obsahuje i jiné náhledy na biblické texty, než si neseme z organisace a ukazuje i co je možno dělat dále. Pro mě je zdrojem velkého povzbuzení a posílení víry v dobré poselství obsažené v Bibli.