Hledá Bůh zaměstnance?

Hledá Bůh zaměstnance?

K sepsání tohoto příspěvku mě inspiroval telefonní rozhovor ve kterém mi byla položena otázka: Představ si, že jsi majitel firmy. Jakému zaměstnanci bys dal přednost, tomu který vždy přesně vykoná to, co mu řekneš (a nic navíc), nebo ten, který zapojuje svou invenci, udělá to s nějakým svým nápadem a vždy do toho přidá něco navíc. (a udělá to po svém)? Odpověděl jsem, že to není jednoduché. Každý takový zaměstnanec má něco, co se v určitých případech hodí lépe. Asi by záleželo o jakou pozici se jedná.

Vzhledem k tomu, že jsme se bavili o Bohu, mi až později došlo k čemu asi toto znázornění mělo směřovat. Uvědomil jsem si a obohatilo mě, jak mohou být naše pohledy různé a jak se naše myšlení rozvíjí.

A moje odpověď je, Bůh nehledá zaměstnance, služebníky, ani otroky. Bůh nestaví organizaci a už vůbec ne skvěle organizovanou fabriku.

Koho tedy Bůh hledá?

Pod vlivem vyučování a kazatelských kampaní, může SJ začít mít pocit, že je tu hlavně na práci. Je vybízen aby projevil svou loajalitu vyššími výkony, aby byl příkladem ostatním v kazatelské službě, aby byl aktivní na shromážděních, aby každou minutu svého lidského výkonu zvažoval jestli ji nepromarní na zbytečné a sobecké činnosti.
Když se podívám na Abrahama, na muže o němž nikdo nepochybuje, že byl Bohu přijatelný, tak vidím, že Abraham nebyl vyhlášen zaměstnancem roku, ale Božím přítelem.
Své věrné učedníky Ježíš rovněž nazval přáteli.