Svědkovská hantýrka

[quote="Aleš"]Za nejlepší tleskání považuji konec sjezdu. Aby SJ nepůsobil neduchovně, tleská po konci jako pitomej i když už není čemu, má hlad, je spařený a ubitý celodenním povzbudivým sezením.

Přiznám se, že pro mě taky bylo velkým soužením vydržet celý den na sjezdu. No já většïnou na konci sbalil věci a ostatní ať si tleskají jak chtějí. Ale též mi připadalo divné že mám tleskat tomu, kdo nám pronajal halu, kolik se vybralo na sjezdu peněz, kdo zaslal pozdrav a co se týče tleskání během programu zatleskal jsem z povinnosti abych "nezdřevěněl" na tom stolku.

A taky,-
"Jehova nám připravil"
"zazpívejme Jehovovi",
"nové světlo od Jehovi"

Neformální služba nebo též neformální vydávání svědectví - když nebudu počítat svědectví vydávané zcela spontánně, které by tento termín asi vystihovalo nejvíce, pak je tento termín používán i na situace, které mají s neformálností jen málo společného. Nevím, jaké je oficiální stanovisko společnosti, ale v našem sboru je za neformální službu běžně označováno to, které neprobíhá dům od domu, ale při pochůzce po nějaké (zvěstovateli vybrané) trase. Služba je to plánovaná, připravená, v oblecích... jen neprobíhá dům od domu.

A když někdo omylem řekl - zazpíváme si... tak se rychle opravil, ne, zazpíváme Jehovovi. Tohle jsem nikdy nepochopila a vlastně mi to nikdo nevysvětlil, proč "si" nesmíme zazpívat. Asi je to sobecké, zpívat si, vím já?

Jen pro odlehčení: taky jste měli/máte na shromáždění nebo při rozhovoru s nějakým duchovním bratrem takový nějaký nepříjemný pocit, když jste chtěli říct: "Já si myslím..."? Takový nějaký strach z (nařčení z) egoismu dohnaný ad absurdum. Ale možná je to jen můj pocit...

Tak to já neznám. Snad proto, že jsem si všude řekl, co jsem chtěl říct a jak jsem to chtěl říct.

A nebo mlčel. Podle zásady "koně se chraň zezadu, ženy zepředu a blba ze všech stran." A nebo- "nemluv do uší hlupáka".

Kjartane, to nebyl nepříjemný pocit, to byl přímo námět proslovu na krajském sjezdu v Praze, kdy bratr úžasný OD vysvětloval, jak se pozná začínající odpadlík. Mimo jiné tak, že začíná větu :Já si myslím, že...
Takže bratři,prosím vás, nemyslete, od toho tu jsou jiní...
Alešovo Pozvání na duchovní hostinu mi vehnalo slzy do očí - smíchy...

Aleš napsal:Když jsme u sjezdu, úplně jsem vás zapomněl přivítat na této VELKÉ DUCHOVNÍ HOSTINĚ!

To mi ještě připomíná slovní spojení: usedněme k hojně prostřenému duchovnímu stolu. ;o)

btw: prásknu na sebe, že dodnes se přeříkávám a jídlu říkám tělesný pokrm (indoktrinace zanechala své). ;o)))

No to je něco. Včera jsem to četl manželce a tekli nám slzy smíchem. Jen k tomu tleskání na konci sjezdu. To byl vždy nejbouřlivější potlesk. To bylo od radosti, že je konec.
Vzpoměl jsem si na programy, které každý rok končily stejně...můžeš být průkopníkem i ty ? U nás to bylo ještě umocněno tím, že jeden letitý bratr, který den co den stává tady v Brně na nádraží se vždy přihlásil a komentoval to slovy..když to mohu dělat já, tak každý. To byla vždy atomovka.
Ještě mě napadlo, jsem ve skluzu, nestíhám = hlasitý pláč průkopníků.
A nebo to taky určitě znáte, po přednášce bratra....bratře moc se mě to líbilo a řečník na to, a co se ti tam líbilo konkrétně. To už jej raději nikdo nechválil.

A jak to bylo u vás vůbec s pochvalama. Vzpomínám si, že když se začali vést programy s pódia, bylo mě často vytýkáno, že některé jsem pochválil více a některé méně. Došlo to až do takové absurdity, že byl zákaz chválit. Za komentáře se nechválí. Jenže potom měl jeden oblastní dozorce proslov na sjezdu, kde se zmínil o tom, že pochvalu potřebujeme jako dýchání a začalo to. Chválilo se všechno a všichni, stačilo si sednout do první řady v sále a byla pochvala.

Se zájemcem bylo zavedeno studium, kdy:

zájemce = člověk, který buď sám osobně nebo dle pocitu zvěstovatele (= toho, kdo chodí a hovoří s lidmi o biblickém poselství dle chápání SJ) projevil zájem o důkladnější prozkoumání určitých biblických nauk. Zájemce je často brán jako potenciální bratr.

zavedeno studium = domluveno a realizováno důslednější/pravidelnější zkoumání nauk SJ vedených za použití doporučené literatury SJ.

průkopák = průkopnický tábor = volno či dovolená strávená v kruhu SJ a jejich sympatizantů; zaměřena (aspoň dle názvu) na zvýšenou zvěstovatelskou (tj. kazatelskou) činnost ;o) Jestli jsem to správně pochopil, tak v poslední době není toto opatření (ehm, další z výrazů, který se mimo SJ (či košér řečeno: "ve světě") moc nepoužívá) Společností moc doporučována (když tak mě opravte).

Btw a odlehčeně: všimli jste si kolik termínů je podobných s terminologií používanou před 89? Průkopník (z anglického: pioneer = pionýr), průkopnický tábor tedy přísně vzato "pionýrský tábor" ;o), sjezd...

.

Pavel Q napsal:A mají vůbec ti průkopníci ještě, co nového objevovat???

Samozřejmě že nemají co objeovat, je to jen proto, aby měli hodiny ve službě a aby se mohl sbor pochlubit že má průkopníka nebo průkopníky. Pamatuji si, jak jsem chodil na studium knihy do jiné skupinky než mí prarodiče a pořád jsem poslouchal, že dělám té skupince ostudu, že nepodávám komentáře, jsem nečinný, že to jim kazím dobér jméno. Je to nejlepší skupinka ve sboru, má dvě průkopnice a já jim kazím průměr. Tak teď nechodím , pouze když je u nás kniha doma.

"Vítám vás na dnešním nedělním shromáždění, které se vyjímečně koná v sobotu"

"Příští týden si vyslechneme přednášku na téma Kristův příchod. Rozhodně nezajímavý námět!"

"Kdo si chce objednat kalendáře, ať se přihlásí u soudruha Nováka"

"Nedávejte tolik peněz na dílo, dávejte peníze na sál. Musíme splácet půjčku"

"Krátká učetní zpráva - minulý měsíc jsme zasrali 12560 kč a 50 haléřů"

A protože mám dneska doboru náladu, tak vám tady ještě napíši zážitek jedné průkopkyně, který vyprávěla přes studiem knihy. Omlouvám se za nedokonalou slověnštinu.

"Nedavno som počuvala radio, hej, a hrali tam tu pesničku o té zime (Ladovská zima) od toho ostravského dlhovlaseho zpevaka (Jaromír Nohavica). No ja som zaslechla cosi sprosteho, tak jsem to dala hlasnejsie, abych lepe počula, čo on zpieva. No ja to vypočula až do konca, to sa nedalo počuvať. Tááák sprostu pesničku som už dlho nepočula. A hned na to hráli taku pesničku kde sa zpiva že jednou je malo, desetkrat moc, pet krat to stači za celu noc. No považte tak hlúpé pesničky. Copak já stará baba po infarktu možem pětkrat za noc? "

Trochu to souvisí s tím, co napsal nepokřtěný zvěstovatel. Nejenom hantýrka, žargon, ale i "přežblepty" či absurdní uvítání či situace se tradují.

Začnu slovem příprava

U SJ je to velmi důležité slovo, protože se připravuje snad vše. Příprava na všechny programy, na sjezd atd. Dokonce si pamatuji na zvláště heroickou rodinu, kde se dělala příprava přípravy na SV.
Několikrát jsem se zúčastnil přípravy na Oblastní sjezd, kde řečníci a všichni zúčastnění měli předvést, co si připravili. Tady začínali mé první pochybnosti. Zatímco bratr si připravil program a svoji zkušenost, bratr laskavý dozorce mu sdělil, že bude dobře, když tam doplní věty typu - každý den jsem se modlil, - vyhlížel jsem po studiu, slzy mi tekly dojetím apod. Nakonec bratra zmanipuloval, že vyprávěl o sobě úplně jiný příběh, než sám zažil. To mi tenkrát připadalo docela zrůdné. Nevím jak dnes, ale v začátcích sjezdů byla řada takzvaně osobních zkušeností prostě vykonstruovaná a vydávaná za vlastní.
A jeden humorný : Bratr při přípravě na program sjezdu pronesl větu v tématu o alkoholu, že je dobré, aby si každý z nás našel tu hranici, kterou ještě snese a není opilý. Bratr laskavý dozorce se na něj tázavě podíval a řekl: A jak si to bratře představuješ? Že by tvoji spolubratři měli pít a zkoušet zda jsou nebo nejsou opilí? Tehdy to bratr musel předělat a myslím, že právem. Ale ještě dlouho jsem vzpomínal na to, jaké by to bylo, kdyby na oblastním sjezdu se z reproduktorů ozvaly laskavé vybídky k tomu, abychom
vroucně hledali naší hranici, kolik toho v pití sneseme

U SJ je to velmi důležité slovo, protože se připravuje snad vše. Příprava na všechny programy, na sjezd atd. Dokonce si pamatuji na zvláště heroickou rodinu, kde se dělala příprava přípravy na SV.


SV? To myslíš strážnou věž? Tak na tu jsme se doma připravovali taky a bylo to utrpení. Četli jsme odstavec po odstavci a prarodiče měli ke každému odstavci obsáhlé komentáře takže jsme často strávili nad přípravou i dvě hodiny.

V životě každého SJ nadejde doba, kdy začne vidět absurditu laického vyučování a začne si všímat překeců a některé stály za zapsání:

"Bratři, važme si tohoto sálu, dříve jsme měli jen takový pronajatý prcálek..."

Povzbudivý komentář sestry: "Modlím se za ty, kterým jsem rozšířila časopisy, aby v nich našli aspoň jednu smyslnou myšlenku a dokázali ji uplatnit."

Ve vyvrcholení nadšené přednášky: "Všechno v tomto světě bude Jehovovým prutem zničeno. Tím prutem kázně je Ježíš. Ten zničí všechny národy."

Oznámení měl bratr rozšafa: "Takže schůzka před službou je v sobotu ve 13 hodin. Sraz je před hostincem U Kroupů. Tak to bychom se měli zúčastnit všichni. Viďte. To by mohlo být užitečné. Kroupy jsou zdravé. "

Aleš zmínil termínus technikus :

rozšířit časopisy - myšleno tím, dostat je mezi lidi, distribuovat je, dodávat je dál.
Veselil jsem se představou, když jsem slyšel, jak průkopník rozšířil třicet časopisů, jak nebohou tiskovninu dává na natahovák a rozšiřuje časopisy, aby byly ještě širší a širší. Jenže, co s takovými širokými časopisy ?

A ještě jedno milé přeřeknutí v přednášce, kdy laskavý bratr se rozohnil nad velikostí našeho Boha a chtěje upozornit na jeho vesmírný domov, ve svatém nadšení prohlásil :

A domovem Jehovy je celý vepřín

původně chtěl říct samozřejmě slovo vesmír...

No a co velmi hojně do nedávna používané slovo "světák"??? rozuměj ten kdo není SJ
To jste zapomněli? My jsme se ho dlouho doma nemohli odnaučit...
Teď se ale může říkat jen "lidi ze světa"...

Opravdu jsem se pobavila při čtení, je to všude stejné...
U nás ve sboru jeden bratr četl verš 1. Korintským 3:6 "Já jsem sázel a polo zaléval, ale Bůh působil vzrůst". Místo programu o službě to tedy bylo o zemědělství

protože jsem u SJ vyrostla ještě mě velmi poznamenalo spojení "světská zábava-společnost" (spolužáci, kamarádi ne SJ) to samozřejmě bylo špatné, protože jak říkají mý rodiče "Co má společného světlo s tmou?" Taková společnost ti zbytečně "zahltí mysl" bezvýznamnými věcmi...

Kopretina napsal:protože jsem u SJ vyrostla ještě mě velmi poznamenalo spojení "světská zábava-společnost" (spolužáci, kamarádi ne SJ) to samozřejmě bylo špatné, protože jak říkají mý rodiče "Co má společného světlo s tmou?" Taková společnost ti zbytečně "zahltí mysl" bezvýznamnými věcmi...

kopretino, díky za trefné příspěvky. To je přesně ono. Když si k tomu přimyslím tón v hlase, tak jsme doma - to je ta slavná hantýrka.

Až v poslední době si čím dál, tím více uvědomuji, proč se některým lidem zdá náš slovník tak jinačí a (často) směšný... je opravdu odlišný od toho, jak se běžně mluví (a tím mám na mysli běžnou společenskou mluvu). Rodiče mi x-krát říkali, že mám mluvit, jak mi jazyk narostl a ne jak slovník; že zním šíleně nepřirozeně...

Kopretina psala o slovu světák a připomněla ho zcela správně. Pikantní bylo, když jeden bratr vedl studium s lidmi, kteří provozovali kolotoče a jim se lidově říkalo světští, to byl pak problém rozpoznat, kdo co a jak myslí.
A když Kjartan píše o tónu, s jakým to bylo pronášeno, tak jako bych to slyšel - on to je světák- přeloženo něco ve smyslu - to je ale zrůda...

Tak ještě něco :

Rozdělená domácnost - překvapivě se nejedná o rozvedené
manžele, žíjící spolu, ale to, že
jeden je SJ a druhý není

vlažný bratr - nejedná se o výši tělesné teploty spolubratra
ale o to, že neplane vášní pro organizační
pokyny společnosti.