Začali jako badatelé Bible, nyní Bibli zakazují?

Ahoj,

vřele doporučuji Mrazíka. Dědeček hříbeček věděl, že se člověk musí nejprve změnit, aby mělo smysl dělat dobré skutky.

Ano, Petře V., musí se ve Vás něco změnit, tzn. musí být obřezáno Vaše srdce, abyste pochopili a plně uznali, že Tóra "je blízko tebe, v tvých vlastních ústech a v tvém vlastním srdci" (Římanům 10:8), jinak ve Vašem případě nemůže být řeč o spravedlnosti, "která vyplývá z víry" (Římanům 10:6), totiž z víry, o které mluvil Pán Ježíš těmito slovy: "Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale přešel ze smrti do života." (Jan 5:24)

Petro, co má taková víra společného s otcem Scholastikem?

Martine, mně nešlo ani tak o nějakou konkrétní postavu v té pohádce, ale o její celkové vyznění. šlo mi o to, že Bohu je milejší člověk se srdcem na pravém místě než ten, kdo nemá s nikým slitování, protože neodpovídá jeho představě o Božím zákoně.

Matouš
12,7 Kdybyste věděli, co znamená 'milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné.

Máťo , co kdybys nám jednoduše vysvětlil obsah či poselství Tóry. Myslím tím vztahově ke člověku tak, jakoby si mluvil za Stvořitele .
Ráda bych Tě pochopila.

Milá sestro White

S obsahem Tóry se může seznámit každý, kdo začne od BEREŠIT („Na počátku …“ – 1.Mojžíšova 1:1) a skončí u KOL JISRA’EL („… celého Izraele“ – 5.Mojžíšova 34:12).

Obřezané srdce má ten, kdo pozná, že opravdu tohle má ve svém srdci, a uzná, že Tóra obsahuje spravedlivá práva, ustanovení a pravá svědectví. Takovým poznáním, ale již i samotným slyšením, je každý člověk usvědčen z hříchu a pokud tedy bude spoléhat na své skutky, bude podle práva odsouzen.

Jediná naděje, jak nebýt odsouzen, je vložit veškerou svou důvěru v Pána Ježíše Krista, který zemřel, aby nás vykoupil z hříchu a odsouzení. Ten, kdo uvěří v Pána Ježíše Krista, přechází „ze smrti do života“ (Jan 5:24) bez ohledu na to, jak dalece ve svém životě odbočil od Tóry, kterou má ve svém srdci.

Avšak bez TEŠUVY (návratu) k Tóře, kterou má každý člověk ve svém srdci, není možné přejít „ze smrti do života“. TEŠUVA je hebrejský pojem pro biblické pokání. A právě to si mnozí neuvědomují, když říkají, že Pán Ježíš Tóru zrušil a že tedy již nejsou povinní řídit se Tórou. V Ježíši Kristu jsme osvobození od soudu Tóry, ne však od obsahu Tóry.

Avšak bez TEŠUVY (návratu) k Tóře, kterou má každý člověk ve svém srdci, není možné přejít „ze smrti do života“. TEŠUVA je hebrejský pojem pro biblické pokání.

Zeptám se na pojem " biblické pokání ".

Pokání je někdy dost povrchně chápáno jako litování nějakých poklesků, ale biblické pokání má tři stupně:

1. uznání a vyznání chyb včetně snahy napravit způsobené škody;

2. rozhodnutí chybu neopakovat;

3. odolání v případě, že má člověk příležitost kdysi spáchaný hřích zopakovat (pokání je potvrzeno skutkem).

Toto právě vystihuje hebrejský výraz TEŠUVA (návrat). Jedná se o návrat k tomu, co je správné a následné setrvávání na té správné cestě, což je Tóra. Tóra je v podstatě Bohem vymezený prostor bezpečí. Kdo odbočuje od Tóry, vystavuje se nebezpečí satanových nástráh. V tom právě spočívá tragédie křesťanství, které se nedrží Tóry. O nebezpečném území bez Tóry totiž tvrdí, že je místem svobody, k níž jsme údajně byli povolání Kristem.

Martin Cibulka napsal:Toto právě vystihuje hebrejský výraz TEŠUVA (návrat). Jedná se o návrat k tomu, co je správné a následné setrvávání na té správné cestě, což je Tóra. Tóra je v podstatě Bohem vymezený prostor bezpečí. Kdo odbočuje od Tóry, vystavuje se nebezpečí satanových nástráh. V tom právě spočívá tragédie křesťanství, které se nedrží Tóry. O nebezpečném území bez Tóry totiž tvrdí, že je místem svobody, k níž jsme údajně byli povolání Kristem.

Osla zdobí ohlávka, a také je psáno, že zákon je pro lidi bezbožné, vrahy, smilníky, rouhače a podobně.

Jestli se v tom území vytýčeného Torou, cítíš bezpečně, tak nic proti tomu. Já jsem svobodná a taky zůstanu.
BuĎ zdráv.
Mazal Tov.

Ahoj Martine,

mám pro tebe ještě jeden příběh s otevřeným koncem:

Od počátku světa nechal Bůh obecně lidstvo v rukou svého nepřítele: L 4,6.Ale také od počátku světa si Bůh odděloval pro sebe lidi, které opatroval jako oko v hlavě: 1.Par. 16,22. L3,23-38. Cílem tohoto Božího jednání je naplnění prvního proroctví z Edenu: Gn3,14-19. Bůh nechává prostor svému nepříteli Hadovi ke zplození potomka a zároveň si On sám ponechává, podstatně menší prostor, pro zplození svého potomka z Ženy. Konečná podoba všech bytostí z prvního proroctví je ukázána ve Zjevení Jana.

Od počátku světa Bůh nechává promlouvat příběhy, které jsou nakonec zaznamenány v Bibli. Tyto příběhy hovoří alegorickou řečí, které porozumí jen ten, komu to Bůh dovolí.Př.25,2.V Mojžíšově písni Bůh ukazuje, že si pro sebe oddělil celý národ. Největší roli národa v biblických příbězích hrál tělesný Izrael. Roli jednotlivců dostali Boží proroci. Všichni, ať již národ Izraelský nebo proroci, sloužili Bohu jako stín budoucích věcí. Bůh na nich ukazoval, jakým způsobem bude tvořit vše nové, tedy skutečnost.

Ty Martine tady pořád ještě něco hraješ. Jsi tak zabrán do své role, že nevidíš jak hlediště zeje prázdnotou už 2000 let.

Petro, píšeš:

Osla zdobí ohlávka, a také je psáno, že zákon je pro lidi bezbožné, vrahy, smilníky, rouhače a podobně.

Jestli se v tom území vytýčeného Torou, cítíš bezpečně, tak nic proti tomu. Já jsem svobodná a taky zůstanu.

Jenže zase to, co je psáno, je především o interpretaci. Jestliže je zákon „pro lidi bezbožné, vrahy, smilníky, rouhače a podobně“, pak v tom smyslu, že je proti nim. Zákon je však i pro spravedlivé, totiž pro jejich ochranu.

Pokud jsi svobodná od zákona v tom smyslu, že jsi mimo území vytýčené Tórou a trváš na tom, že tam zůstaneš, pak dáváš najevo, že nechceš, aby s Tebou Bůh uzavřel „novou smlouvu“ (Jeremjáš 31:31) a vložil „svůj zákon do“ Tvého nitra a napsal Ti „jej do srdce“ (Jeremjáš 31:33). Je to totéž, jako by Tvé srdce zůstávalo dál neobřezané.

pokání, obrácení

Řecká METANOIA bude asi něco trochu jiného než TESHUVA.
Řecká metanoia je obrat o 180 stupňů, zatímco hebrejská tešuva, jak je vidět, o 360.

Martin Cibulka napsal:

Pokud jsi svobodná od zákona v tom smyslu, že jsi mimo území vytýčené Tórou a trváš na tom, že tam zůstaneš, pak dáváš najevo, že nechceš, aby s Tebou Bůh uzavřel „novou smlouvu“ (Jeremjáš 31:31) a vložil „svůj zákon do“ Tvého nitra a napsal Ti „jej do srdce“ (Jeremjáš 31:33). Je to totéž, jako by Tvé srdce zůstávalo dál neobřezané.

Martine, takhle to skutečně nevnímám.
Dokážu pochopit, že jsou lidi, nakteré jakoby se hodil tento popis:
Genesis
49,14 Isachar, to kostnatý je osel. Mezi dvěma ohradami odpočívá.
49,15 Uviděl, jak dobré odpočinutí mít bude a že rozkošná je země; sehnul hřbet a břemena nosil, podrobil se otrockým pracím.

Já ale nejsem takový typ člověka. Těším se ze svobody od hříchu. Neboť ten, kdo má duchem obřezané srdce a nechá se jím vést, již není pod mocí hříchu, jehož poznání je ze zákona.

Představ si, že dneska ráno jsem zaspala. Zdálo se mi o člověku s kulatou tváří, trochu plešatém, který se se mnou bavil už nevím o čem, ale bylo to docela příjemné. Podvědomí je zatrolená věc. asi bych si přála v tobě vidět člověka se smyslem pro humor a se schopností sebereflexe. Ale sen je sen, probudím se a je den. Já na sny moc nedám.

Milý bratře Martine !
Já si myslím, že Bůh to s námi lidmi jednoduše VZDAL. Vzdal to ve smyslu lidské samonápravy . Nejsme schopni dodržet 100 % Tóru .... teď ještě ne.

Souhlasím s tím, že Tóra je platná i dnes. Bůh nezrušil přikázání vyryté do kamenných desek. Jsou to neustále trvající zákony k uchování dobrého vztahu s Bohem i ve vztahu společenském.
Avšak!
Nacházíme se momentálně ve věku, kdy je uplatňovám zákon Kristův. Seslaný Duch prakticky plní účel Božího "nového " přístupu milosrdenství ( momentem výkupného vlastním Synem ), kdy nás vychovává pro Nový věk. Tam bude znovu PLNĚ uplatňována Tóra jako taková.
Já nemohu být napřed a ani se vrátit do doby před Kristem. Já musím plně pochopit Boží záměr určený pro tento věk, než se Kristus vrátí . Takže plně souhlasím s Oskarem a Petrou, že teď je ta pravá chvíle pro NOVÉ SVĚDOMÍ . Víc udělat zatím ze sebou nemůžu, protože na to NEMÁM. Umírat s Kristem na kříži ... to je to co musím. Dodržování Tóry bez ohledu na dílo kříže mohu nazvat pohou pošetilostí. Je to stejně bláhové jako dělat novoroční předsevzetí.

Nevím jestli to s náma Bůh vzdal spíš pochopil,že zákony jsou od toho aby se porušovaly. Řím 9:30-33

Petro, píšeš:

Těším se ze svobody od hříchu. Neboť ten, kdo má duchem obřezané srdce a nechá se jím vést, již není pod mocí hříchu, jehož poznání je ze zákona.

Pokud se opravdu těšíš, „ze svobody od hříchu“, pak to v biblickém slova smyslu znamená, že jsi osvobozená od následků hříchu a ne od hříchu jako takového. Apoštol Jan totiž napsal: „Jestliže prohlašujeme: „Nemáme hřích“, zavádíme sami sebe na scestí a pravda v nás není.“ (1.Jana 1:8)

Možná, že ten člověk „s kulatou tváří“, který je „trochu“ plešatý, není až takový necita, pouze se drží Písma v tom, co učí. A „Bůh promluví jednou a dvakrát – i když to člověk nebere v úvahu – ve snu, v nočním vidění, když na lidi padne hluboký spánek, během dřímot na lůžku. Tehdy odkrývá uši lidí a klade svou pečeť na vybídnutí vůči nim, aby člověka odvrátil od jeho skutku a aby zakryl pýchu před zdatným mužem.“ (Job 33:14-17) Jaký máš tedy důvod na to moc nedát?

Pro doktorku White:

Kristův zákon je plně ve shodě s Tórou, přičemž Ješua ha-Mašiach dobře ví, že „nejsme schopni dodržet 100 % Tóru“. Proto apoštol Jan pokračoval v tom, co jsem od něj citoval Petře, těmito slovy: „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil naše hříchy a očistil nás od vší nespravedlnosti.“ (1.Jana 1:9)

Jak ale člověk může vyznat svůj hřích, když hřích není jasně definován? Tím narážím na to zdůrazňování tzv. „Kristova zákona“, o kterém se mezi křesťany hodně mluví, ale málokdo si uvědomuje, že jeho obsahem je Tóra. V podstatě ti, kdo si to neuvědomují a přesto mluví o „Kristově zákonu“ a „Kristův zákon“ dokonce stavějí do protikladu k Tóře, vlastně dávají najevo, že nevědí, o čem mluví.

A já nechci, abyste byli jako Ti lidé – tím mám na mysli Tebe, Petru, Oskara a další. To je důvod, proč o tom s Vámi stále dokola diskutuji.

Nevím jestli to s náma Bůh vzdal spíš pochopil,že zákony jsou od toho aby se porušovaly. Řím 9:30-33

... hele Mysteri, Ty mluvíš o Bohu, jako kdybys s nim chodila do krčmy na pivo ....
Jak může něco "pochopit" Ten, kdo jest všeznalý - nemaje začátku ni konce ?
Bez dějin lidstva by tedy Bůh nic nepochopil ?

Jak ale člověk může vyznat svůj hřích, když hřích není jasně definován? Tím narážím na to zdůrazňování tzv. „Kristova zákona“, o kterém se mezi křesťany hodně mluví, ale málokdo si uvědomuje, že jeho obsahem je Tóra. V podstatě ti, kdo si to neuvědomují a přesto mluví o „Kristově zákonu“ a „Kristův zákon“ dokonce stavějí do protikladu k Tóře, vlastně dávají najevo, že nevědí, o čem mluví.

Milý Martine !
Ty jseš křesťan stejně jako já. To že se oblíkáš do tradičního oblečení judaistů s Tebe stejně ortodoxního Žida neudělá. Ty jseš ve smlouvě s Bohem skrze Syna, tak si tu svobodu užívej. Tím Ti chci říct, že nejseš pod tíhou Zákona.
Jestli si myslíš, že Kristův zákon stavím proti Tóře, tak jseš na velkým omylu. Znovu opakuji : Bůh Zákon nezrušil, protože přijde etapa, kdy bude platný se vším všudy. Kristův zákon je zákonem milosrdenství, kdy máme možnost s Duchem usvědčovat a křižovat našeho starého Adama v nás.

Toto právě vystihuje hebrejský výraz TEŠUVA (návrat). Jedná se o návrat k tomu, co je správné a následné setrvávání na té správné cestě, což je Tóra. Tóra je v podstatě Bohem vymezený prostor bezpečí. Kdo odbočuje od Tóry, vystavuje se nebezpečí satanových nástráh.

Prohlašuji tímto, že nejsem bez Krista schopna dodržovat Tóru.

Ty píšeš už teď o návratu k Tóře. Myslím, že přeskakuješ dřív, než Pán odpískne Věk Milosti.

Ahoj Doktorko když může Bůh něco"vzdát", tak potom může něco i "pochopit" ber to jen jako špatný řečnický obrat původně jsem tam chtěla dát jen text abych se tomu vyhla.Jenže jsem si vzpoměla jak mi Martin vyčítal, že text bez vysvětlení nedává nikomu smysl tak jsem se to snažila přiblížit.Pro mě ten text není ani tak o dějinách jako o tom, že zákon se stal kamenem o ktérý Izrael zakopl.A lidé z národů ho předešli na cestě ke spravedlnosti.Názor naprostého laika co se týče výkladů bible jen selský rozum.

Martin Cibulka napsal:Apoštol Jan totiž napsal: „Jestliže prohlašujeme: „Nemáme hřích“, zavádíme sami sebe na scestí a pravda v nás není.“ (1.Jana 1:

Možná, že ten člověk „s kulatou tváří“, který je „trochu“ plešatý, není až takový necita, pouze se drží Písma v tom, co učí. A „Bůh promluví jednou a dvakrát – i když to člověk nebere v úvahu – ve snu, v nočním vidění, když na lidi padne hluboký spánek, během dřímot na lůžku. Tehdy odkrývá uši lidí a klade svou pečeť na vybídnutí vůči nim, aby člověka odvrátil od jeho skutku a aby zakryl pýchu před zdatným mužem.“ (Job 33:14-17) Jaký máš tedy důvod na to moc nedát?

Jan
8,31 Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
8,32 Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."
8,33 Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?"
8,34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.
8,35 Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.
8,36 Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.

15,1 "Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař.
15,2 Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.
15,3 Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil.
15,4 Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně.
15,5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.
15,6 Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohně a spálí.
15,7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.
15,8 Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými učedníky.
15,9 Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.
15,10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.
15,11 To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."
15,12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
15,13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
15,14 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.

Když se člověk stane novým stvořením dodržuje přirozeně a bez toho aby se musel neustále kontrolovat Boží zákon a ten zákon je shrnut ve dvou přikázáních:
Lukáš 10,27
On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí'a 'miluj svého bližního jako sám sebe'."
Já fakt nechápu, co je na tom tak složitého.
Tora byla vydána jako praktický návod na život a jak se líbit Bohu pro lidi jisté doby. Naplňovat ji mají křesťané ve všech dobách.
Představ si, že já ve svém novém svědomí jsem si jistá, že ji naplňuji, ačkoliv ohledávám mrtvá těla a šahám na cizí mužský, protože jsou nemocný.
Lukáš
6,1 Jednou v sobotu procházel obilím, a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.
6,2 Někteří z farizeů řekli: "Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí!"
6,3 Ježíš jim odpověděl: "Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním?
6,4 Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží."
6,5 A řekl jim: "Syn člověka je pánem nad sobotou."

Job
33,14 Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne.
33,15 Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku,
33,16 tehdy otvírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal,
33,17 aby člověka odvedl od toho, co páchá, aby muže chránil před vypínavostí,
33,18 aby jeho duši ušetřil před jámou a jeho život aby nezašel hubící střelou.
33,19 Bolestmi je kárán na svém loži, stálým svárem v kostech,
33,20 takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo.
33,21 Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět.
33,22 Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.
33,23 Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk,
33,24 tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: 'Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.'
33,25 Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání.
33,26 Bude-li prosit Boha a on v něm najde zalíbení, ukáže mu svou tvář za hlaholu polnic a člověku vrátí jeho spravedlnost.
[/b]
To je přece o svědomí. Jenom vědomě můžeme vyhodnotit, co se s námi děje.
Jinak ten můj sen se dá i vyložit tak, že mám ráda lidi a snažím se v nich vidět to lepší. Někdy se zklamu, ale někdy zase naopak jsem příjemně překvapená. Tahle příjemná překvapení jsou mě velkou útěchou a povzbuzením, že je lepší být lidem nakloněn, než je nenávidět nebo odsuzovat. Já neodsuzuju nikoho, kdo sem píše. Můžu si myslet, že pisatelé žijí v omylu, ale zároveň jsem si vědoma, že ani mě se omyl nemusí vyhnout.

K tomu přesnému poznání hříchu podle Tóry:

Lidé hřeší na tisíc způsobů a různí lidé mají různé slabosti. Každý ví ve svém svědomí nejlépe, v čem spočívá jeho hříšnost. A poznává se to jednoduše: 21Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. 22Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; 23když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy. 24Jak ubohý jsem to člověk!

A křesťanství je o tom, jak přestat být zajatcem hříchu ve vlastním těle a stát se svobodným od toho zákona, kterému se podřizuje tělo. Návod je hned v další kapitole: ... aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme tělem, nýbrž vůlí Ducha. 5Ti, kdo dělají jen to, co chce tělo, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. 6Dát se vést tělem znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.

Jsou to notoricky známá slova a dnes o sobě kdekdo na potkání prohlásí, že je takto veden Duchem. Ale jde o to, aby člověk byl veden Duchem tak dlouho a tak důsledně, že nakonec nad tělem (nad světem) úplně zvítězí a tělo už nad ním nemá moc a neovlivní jeho činy a myšlení. Tehdy vchází člověk do odpočinutí a je podoben Ježíši Kristu, zcela duchovní a připravený obstát ve závěrečné zkoušce. Tohle všechno si lze i hodně dlouho namlouvat. Je na každém jedinci, aby byl sám před sebou a před Bohem upřímný a nežil ve lži.

KMS překlad :
23 Vidím však jiný zákon v mých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech.
Oskarův překlad :
23když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.

Raději se zeptám...přeložil sis sám ?
Zákon , kterému podléhá "tělo" a často vítězí nad myslí, je podle Tvého jaký zákon ?

Doktorko, Oskar cituje ekumenický překlad, ne svůj.

Apoštol pavel v listě Římanům používá jisté řečnické figury, ve které se jakoby stotožňuje s člověkem podléhajícím pravidlu, které platí pro starého vniřního člověka. Ten starý vnitřní člověk, neboli staré svědomí, poučené Zákonem Božím, ví co je dobré, ale protože je ovládán hříchem, nemůže to pro slabost těla vykonat. A kdo ví, co je dobré a nečiní, má hřích, to víme, že?

Pak ale přistupuje milost v Kristu. Stvoření nového svědomí, nový vnitřní člověk, který je živen Duchem a přirozeně ví, co je dobré a také má sílu to dobré vykonat, protože Duch má moc umrtvovat naše hříšné sklony.

Na začátku je nový vnitřní člověk malý, jako dítě. Ale necháme-li se vést Duchem, budeme-li toho nového člověka živit nejprve mateřským mlékem a pak i zeleninou a nakonec i hutným pokrmem, dospěje k zralosti lidství měřeno Kristovou měrou, k novému lidství. Ten pokrm se především týká Ducha, ne lidského učení. Tak jako byli Izraelci živeni chlebem z nebe a říkali: Man hů? Tak i my dnes jsme živeni chlebem z nebe každý den, ale už se tak neptáme, protože víme, co to je. V dospělosti pak už nejsme zmítáni kdejakým učením, lstivým sváděním k bludu a lidskou falší, ale můžeme si říci s Pavlem:

4,7 Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval.
4,8 Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.

Sestro White, píšeš ( Yesterday at 18:32):

Milý Martine !
Ty jseš křesťan stejně jako já. To že se oblíkáš do tradičního oblečení judaistů s Tebe stejně ortodoxního Žida neudělá. Ty jseš ve smlouvě s Bohem skrze Syna, tak si tu svobodu užívej.

Já si právě tu svobodu užívám a proto mi nedělá problém tradiční oblečení judaistů. Mám svobodu zůstat věřícím bez znamení obřízky na těle a mám svobodu se stát věřícím se znamením obřízky na těle. A nyní také říkám, dokud jsem se plnění MICVOT (přikázání) Tóry a veškerým židovským praktikám vyhýbal, abych náhodou nebyl pod tíhou Zákona, nebyl jsem svobodný.

Petro, píšeš ( Yesterday at 19:13):

Když se člověk stane novým stvořením dodržuje přirozeně a bez toho aby se musel neustále kontrolovat Boží zákon a ten zákon je shrnut ve dvou přikázáních:
Lukáš 10,27
On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí'a 'miluj svého bližního jako sám sebe'."
Já fakt nechápu, co je na tom tak složitého.
Tora byla vydána jako praktický návod na život a jak se líbit Bohu pro lidi jisté doby. Naplňovat ji mají křesťané ve všech dobách.

Právě, že na tom nic složitého není. Pokud uznám, že v těch dvou největších přikázáních je shrnuta celá Tóra, pak není žádný „nový zákon“, ale stále týž „zákon“. Nevím, co máš namysli, když píšeš, že „naplňovat ji mají křesťané ve všech dobách“, ale pravda je ta, že psaná Tóra je praktický návod, jak je možné žít i v dnešní době. A když se člověk stane novým stvořením, nevede ho Duch k dodržování jiné Tóry, ale vede ho především k správné interpretaci a k připomenutí všeho, co Pán Ježíš a Tóra učí.

Ohledně slov u Joba 33:14-26 píšeš:

To je přece o svědomí.

Myslím si, že je to spíše o tom, jak k nám Bůh prakticky promlouvá a my si toho kolikrát ani nevšímáme a neregistrujeme. Jistě, i se svědomím takto někteří nakládají.