Může být voják v činné službě křesťanem?

Skutky apoštolské 10:1  V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, setník pluku zvaného Italský,
2  člověk zbožný, který se bál Boha s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu.
3  Kolem třetí hodiny odpoledne spatřil jasně ve vidění Božího anděla, jak k němu vešel a řekl mu: „Kornélie!“
4  Pozorně na něho pohlédl, ulekl se a řekl: „Co je, Pane?“ Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a tvé almužny vystoupily, jako připomínka před Bohem.
...
22  Oni řekli: „Setník Kornélius, muž spravedlivý, který se bojí Boha a o němž celý židovský národ vydává dobré svědectví, dostal pokyn od svatého anděla, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvá slova.“
...
31  a řekl: ‚Kornélie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé skutky milosrdenství byly vzpomenuty před Bohem.
32  Pošli tedy do Joppe a povolej Šimona, který je nazýván Petr; ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.‘
...
44  Ještě když Petr říkal tato slova, padl Duch Svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
45  A věřící ze Židů, kteří přišli s Petrem, byli ohromeni tím, že i na pohany byl vylit dar Ducha Svatého,
46  neboť je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha. Potom Petr prohlásil:
47  „Může někdo odepřít vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha Svatého tak jako my?“
48  A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom ho poprosili, aby s nimi zůstal několik dní.


Jestliže není možné, aby byl voják křesťanem, jak učí SJ, jak to, že Bůh použil zrovna důstojníka k tomu, aby byli mezi křesťany přijati i pohané? Jak je možné, že precedensem se stal právě voják z povolání? Voják obdržel Ducha svatého, zatímco miliony SJ v tom mají zmatek a Duch jim chybí. Myslím, že to dostatečně vypovídá o tom, jak na tom ve skutečnosti nauky SJ jsou...

Bráškové a sestřičky.

I náš Pán, řekl o okupantovi (římský setník), viz Mt 8, 10 Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kdo šli za ním: "Amen, říkám vám, [že] ani v Izraeli jsem tak velikou víru nenašel. A jak odpovídal Jan Křtitel na otázky vojáků? Jen si to připomeňme! :-)

Tak jsem poctivě přečetl všechny příspěvky a články ve vláknu Křest do Katolické církve a protože je vlákno zamknuté, dám svůj názor sem.
Zaujal mne článek o používání zbraní a případném vzetí života v roli vykonavatele vůle státu nebo vrchnosti. [You must be registered and logged in to see this link.]
Tento názor je potřeba vstřebat přes všechny dostupné nastavené bariéry a filtry ve smýšlení křesťana a ve světle božího slova.
Asi bych nedokázal určit jednoznačné pravidlo a říci ANO nebo NE a řídit se jím v případě, když vláda nebo vrchnost zavelí, musím jít a vykonávat její spravedlnost a třeby i zabíjet. Mělo by to bít na osobním rozhodnutí a odpovědnosti každého jednotlivce. Protože i vláda může jednat jako nespravedlivý sluha a může použít vojáka křesťana k vykonání svých špatných a zlých umyslů a cílů. Zřejmě to musí být pro vojáka křesťana těžké, být zaměstnán jako někdo, kdo eventálně může být použit jako vojenská síla, protože rozhodnutí jít a v případě nutnosti zabít na popud vlády nebo vrchnosti je osobní volbou a odpovědností každého. Protože kdyby to byla jenom procedurální záležitost a každý by se mohl schovat za tvrzení "pouze jsem konal příkazy nadřízeného", byl by každý voják ospravedlněn i když byl součástí armády, která obsadila jinou zemi za účelem okupace. Takže za sebe bych asi raději nebyl součástí nečeho, co by mohlo způsobit situaci, že budu muset vzít zbraň a jít zabíjet pro případné neprávo, které koná vláda nebo vrchnost.
Napadá mne situace, kdy voják křesťan vyjde se zbraní do bitvy v domění, že bude bránit zemi před útokem agresora, ale co když agresor pouze reaguje na agresi vykonanou již dříve státem, za který teď jdu bojovat.
To klade na vojáka křesťana značný nárok na ucelený přehled vojenské situace a vzájemných vojenských křivd.
Asi vcelku nemožné.

Ak sa modlia aj na jednej aj druhej bojujúcej strane k Bohu, koho vypočuje? Ak kňaz požehná napr tank, čo od toho očakáva- že ten tank zoberie život čo najviac ľudom alebo naopak a Boh mu v tom má pomôcť? Som vojak, kresťan, pošlú ma vo vojne brániť zásobu ropy - nieje ohrozený život mojej rodiny , môžem pripraviť o život môjho spolubrata, ktorého pošlú zničiť sklad ropy v mojej krajine? Ako vojak, nemôžem odmietnuť rozkaz vražtiť ak to bude nutné a to len kvôli rope, napr..
Tieto otázky by som rád položil vojenským kňazom.

Ing.Peter napsal:Ak sa modlia aj na jednej aj druhej bojujúcej strane k Bohu, koho vypočuje? Ak kňaz požehná napr tank, čo od toho očakáva- že ten tank zoberie život čo najviac ľudom alebo naopak a Boh mu v tom má pomôcť? Som vojak, kresťan, pošlú ma vo vojne brániť zásobu ropy - nieje ohrozený život mojej rodiny , môžem pripraviť o život môjho spolubrata, ktorého pošlú zničiť sklad ropy v mojej krajine? Ako vojak, nemôžem odmietnuť rozkaz vražtiť ak to bude nutné a to len kvôli rope, napr..
Tieto otázky by som rád položil vojenským kňazom.

Naprosto s tímto souhlasím, je to rozděl (satan) a panuj. Podle mne je nekřesťanské a proti přikázání válčit, protože naprosto žádný voják neví koho a už vůbec ne proč zabíjí. To jde po staletí. Bůh je Duch a bojuje za všechny tím, že podmaní (rozláme kopí atd., nebudou se vyučovat válce) vše Kristovi a ten mu pak vše předá aby byla Láska Bůh JHVH vše ve všem.

Otázkou je obrana třeba rodiny nebo jednotlivé situace to neumím posoudit ale voják z povolání v dnešní době, kdy se připravují králové země (pod vedením démonů) na marnou ale asi hroznou bitvu proti Jehovovi Bohu, tak to pokládám že se nejen neslučuje, ale přímo vylučuje.

MartinHoch napsal:

Ing.Peter napsal:Ak sa modlia aj na jednej aj druhej bojujúcej strane k Bohu, koho vypočuje? Ak kňaz požehná napr tank, čo od toho očakáva- že ten tank zoberie život čo najviac ľudom alebo naopak a Boh mu v tom má pomôcť? Som vojak, kresťan, pošlú ma vo vojne brániť zásobu ropy - nieje ohrozený život mojej rodiny , môžem pripraviť o život môjho spolubrata, ktorého pošlú zničiť sklad ropy v mojej krajine? Ako vojak, nemôžem odmietnuť rozkaz vražtiť ak to bude nutné a to len kvôli rope, napr..
Tieto otázky by som rád položil vojenským kňazom.

Naprosto s tímto souhlasím, je to rozděl (satan) a panuj. Podle mne je nekřesťanské a proti přikázání válčit, protože naprosto žádný voják neví koho a už vůbec ne proč zabíjí. To jde po staletí. Bůh je Duch a bojuje za všechny tím, že podmaní (rozláme kopí atd., nebudou se vyučovat válce) vše Kristovi a ten mu pak vše předá aby byla Láska Bůh JHVH vše ve všem.

Otázkou je obrana třeba rodiny nebo jednotlivé situace to neumím posoudit ale voják z povolání v dnešní době, kdy se připravují králové země (pod vedením démonů) na marnou ale asi hroznou bitvu proti Jehovovi Bohu, tak to pokládám že se nejen neslučuje, ale přímo vylučuje.

Ostatně Pán k tomu říká, neděste se děťátka, musí to být. Musí to být neznamená, že to odráží Boží vůli, naopak. Bůh je milující Otec stvoření a stav světa je obrazem lidského uvažování (Odstup Satane Tvé smýšlení je z lidí) nikoliv Božího přání, proto je zde také záchrana. Pokud by Ježíš chtěl, aby lidé válčili, neučil by "Kdo bere meč, mečem sejde". Bible je doslova protknuta sděleními, že se uchvacuje Duchem k Lásce, na rozdíl od lidských a démonských pohnutek. Navíc celý svět je v moci toho ničemného, války jsou vedeny pod falešnými záminkami a "křesťané", ať už praví nebo falešní, to neumím posoudit válčí proti sobě, berou si životy pro zájmy korporací, vyšinutých lidí atd.

Je třeba také brát v úvahu časovou osu. Také máme poslouchat spíše Boha, než lidi. Navíc vezměme za příklad Hitlera a jemu podobné démony, tam si myslím může i velmi málo vzdělaný křesťan vyhodnotit, zda toto je vláda reprezentující Nebeského Otce, v žádném případě ne, jsme v závěru systému věcí. Dříve také vojáci často plnili roli policejní atd., dnes už je vše důkladně vyšinuto a vztek odpůrců Lásky jak je psáno se stupňuje až do finální bitvy.

Voják z povolání a to je důležité, navíc přísahá věrnost, komu přísahá Bohu???

Historie a druhy vojenských přísah

Vojenská přísaha (či slib) představuje až do současnosti slavnostní závazek k plnění vojenských povinností při obraně státu. Vycházela a vychází z Ústavy, zákonů a vojenských řádů daného státu. Její složení je závazným právním a morálním aktem.

Vojenská přísaha, složená stanoveným způsobem, se pro každého vojáka stává zákonem. Její obsah, způsob jejího složení odrážejí podstatu státu, jeho ozbrojených sil, historické a národní tradice.


Přísaha příslušníků Roty Nazdar z roku 1914

"Ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství a v důvěře v Republiku slibujeme, že budeme bojovati pro práva Republiky a lidskosti až do posledního muže a do poslední krůpěje krve."


Přísaha československého vojska z roku 1917


"My, vojáci revolučního vojska, utvořeného daleko od hranic naší vlasti, rozbíjíme na vždy pouta, jež nás vázala k habsburské říši a k říši Rakousko-Uherské, vzpomínáme křivd do dnes nepomstěných od staletí a před svým drahým národem nyní zastoupeným Československou národní radou skládáme tuto slavností přísahu.


Ve jménu naší národní cti, ve jménu všeho toho, co je nám jakožto lidem i jako Čechům a Slovákům nejvýše svato, přísaháme, že bojovati budeme po boku svých spojenců proti všem našim nepřátelům do té doby, dokud naše země české i slovenské nesplynou v samostatný a nezávislý stát československý, dokud národ náš v našich zemích nebude úplným pánem svých osudů.

Jako věrní bojovníci, nesouce ve své krvi dědictví našich slavných dějin a vždy jsou pamětlivi nezapomenutelných hrdinských činů našich národních mučedníkův i našich husitských vojevůdcov, slibujeme býti jich důstojni, rozkazů náčelníků svých poslouchati, své prapory a odznaky ctíti, nepřítele o milost nikdy a za nijakých okolností neprositi a se zbraní v ruce se nevzdati, bratr bratra milovati a v nebezpečí chrániti, smrti se nelekati, a za svobodu národa i vlasti své vše, i život položiti.


Bez jakéhokoli nátlaku, svobodně rozhodnuti tak dle této přísahy budeme jednati."


Přísaha československého vojska v Rusku z roku 1917


"My, českoslovenští vojáci prvního národního revolučního vojska za hranicemi vlasti, rozvázavše navždy náš smluvní poměr s Habsburky i monarchií Rakousko-Uherskou, pamětlivi těch velkých a dosud nepomstěných křivd, jež byly na nás po staletí páchány, drahému svému národu a vůdci zahraničního revolučního hnutí, Československé národní radě s prof. Masarykem v čele; přísaháme:



Ve jménu naší cti lidské i národní, ve jménu všeho toho, co je nám lidem i jako Čechům a Slovákům nejvýš svato, v plném souhlase s naším svědomím, budeme bojovati společně s našimi spojenci do poslední kapky krve proti všem našim nepřátelům tak dlouho, dokud nedobudeme úplné svobody svému národu československému, dokud naše země české i slovenské nebudou sloučeny v samostatný a nezávislý stát československý, dokud národ náš v našich zemích nebude plným hospodářem a pánem svého osudu.

Slavnostně se zavazujeme, že nikdy a nikde, nehledíce na nijaká nebezpečí, bez strachu i bez pochybností, s plným vědomím a svědomím od tohoto nejvyššího cíle našeho boje za nijakých podmínek neustoupíme, ale jako věrní a čestní bojovníci, nesouc ve své krvi dědictví našich slavných dějin i vždy pamětliví nezapomenutelných hrdinských činů našich mučedníkův i vůdců, Jana Husa i Jana Žižky z Trocnova, slibujeme býti jich důstojni, bojovati za pravdu a práva naše, nikdy z boje neutíkati, nijakému nebezpečí se nevyhýbati, rozkazů náčelníků svých poslouchati, naše prapory a odznaky ctíti, nepřítele o milost nikdy a za nijakých okolností neprositi a se zbraní v ruce nikdy se nevzdati, bratr bratra milovati a v nebezpečí do konce chrániti, smrti se nelekati, za svobodu národa i vlasti své vše, i život položiti.

Bez jakéhokoliv nátlaku, svobodně rozhodnuti, tak chceme i budeme konati!

Tak nám velí naše čest i věrnost k našemu lidu i domovině."

Přísaha příslušníků 1. československé brigády ve Francii z roku 1918

"My, vojáci revolučního vojska, utvořeného daleko od hranic naší vlasti, rozbíjíme na vždy pouta, jež nás vázala k habsburské říši a k říši Rakousko-Uherské, vzpomínáme křivd do dnes nepomstěných od staletí a před svým drahým národem nyní zastoupeným Československou národní radou skládáme tuto slavností přísahu.


Ve jménu naší národní cti, ve jménu všeho toho, co je nám jakožto lidem i jako Čechům a Slovákům nejvýše svato, přísaháme, že bojovati budeme po boku svých spojenců proti všem našim nepřátelům do té doby, dokud naše země české i slovenské nesplynou v samostatný a nezávislý stát československý, dokud národ náš v našich zemích nebude úplným pánem svých osudů.


Jako věrní bojovníci, nesouce ve své krvi dědictví našich slavných dějin a vždy jsou pamětlivi nezapomenutelných hrdinských činů našich národních mučedníkův i našich husitských vojevůdců, slibujeme býti jich důstojní, nikdy z boje neutíkati, nijakému nebezpečí se nevyhýbati, rozkazů svých náčelníků poslouchati, své prapory a odznaky ctíti, nepřítele o milost nikdy a za nijakých okolností neprositi a se zbraní v ruce se nevzdávati, bratr bratra milovati a v nebezpečí chrániti, smrti se nelekati a za svobodu vlasti své vše, i život položiti.



Bez jakéhokoli nátlaku, svobodně rozhodnuti, tak podle této přísahy budeme jednati.



Tak přísaháme!"



Slib československých legií v Itálii z roku 1918



"Já, níže podepsaný … zavazuji se slavnostně, že sloužiti budu čestně a věrně jako voják československého národního vojska československému národu, zastoupenému nyní Československou národní radou a slibuji, že čestně a věrně plniti budu všechny povinnosti, jež plynou z tohoto závazku, jmenovitě, že bezpodmínečně budu poslušen všech rozkazů svých vojenských velitelů."



Přísaha československého vojska z roku 1919



"Přísaháme při všem, co jest nám svato, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme poslušni presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených; přísaháme, že budeme bez odmluvy plniti její nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a za její svobodu; přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti, ale až do konce se brániti tak, jak nám káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísaháme!"



Vojenská přísaha vojáků československé armády z roku 1951



"Já, občan lidově demokratické republiky Československé, slavnostně přísahám, že budu čestným, statečným, ukázněným a bdělým vojákem, že budu přísně zachovávat vojenské a státní tajemství a bez odmluv plnit všechny vojenské řády a rozkazy velitelů a představených.



Přísahám, že se budu svědomitě učit vojenskému umění, všemožně chránit majetek armády a lidu, a že budu do posledního dechu oddán svému lidu, své lidově demokratické vlasti, presidentu a vládě Československé republiky.



Jsem připraven na rozkaz presidenta a vlády republiky Československé kdykoli bránit svou vlast - lidově demokratickou Československou republiku, a jako voják přísahám, že ji budu bránit mužně a udatně, důstojně a čestně, a že nebudu váhat nasadit i svůj život k dosažení úplného vítězství nad nepřítelem.



A poruším-li tuto slavnostní přísahu, nechť mne stihne přísný trest lidově demokratického zákona, obecná nenávist a opovržení pracujícího lidu.



Tak přísahám!"



Vojenská přísaha vojáků Československé lidové armády z roku 1961



"Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.



Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem a připravovat se na boj, abych mohl na rozkaz presidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou rodnou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.



Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.



Tak přísahám!"



Vojenská přísaha vojáků Československé federativní republiky z roku 1990



"Já, voják Československé armády, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností slavnostně prohlašuji, že budu věrný Československé federativní republice.



Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských řádů. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se pro ochranu svobody a nezávislosti Československé federativní republiky.



Pro ochranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.



Tak přísahám!"



Vojenská přísaha vojáků Armády České republiky z roku 1993 (text přísahy je stále platný)



"Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice.



Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských předpisů.



Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.



Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.



Tak přísahám!"









Autor: PhDr. Jaroslav Láník, CSc., Vojenský historický ústav Praha

Ing.Peter napsal:Ak sa modlia aj na jednej aj druhej bojujúcej strane k Bohu, koho vypočuje? ...

Kornélius byl římský okupační důstojník, který jistě poslouchal rozkazy nadřízených, dostal Ducha Svatého a poté se nechal pokřtít. Tedy biblický záznam je v rozporu s tím, co píšeš, Bůh ho zcela zjevně přes to všechno přijal. Jaké máš pro to vysvětlení?

Aj veľa zločincov, zlodejov, násilníkov uverilo a dali sa pokrstiť ...

Ale koho Boh (teoreticky) vypočuje ? keď brat mieri zbraň na brata a obaja sa modlia..

Ing.Peter napsal:Aj veľa zločincov, zlodejov, násilníkov uverilo a dali sa pokrstiť ...

Kornélius se nejenže nechal pokřtít, ale před tím dostal i Ducha Svatého. Můžeš totéž o sobě říct ty?

Ale koho Boh (teoreticky) vypočuje ? keď brat mieri zbraň na brata a obaja sa modlia..

Kornélia podle všeho vyslechl. Přes to, že to byl okupační voják.

Jaké máš pro to vysvětlení?

Záleži na tom , či človek má školené svedomie len na základe Kornélia,alebo dá sa povedať na celom učení Krista o láske k blížnemu,milovať aj nepriatelov, nezavraždíš,nebyť časťou sveta atď.

Ing.Peter napsal:Záleži na tom , či človek má školené svedomie len na základe Kornélia,alebo dá sa povedať na celom učení Krista o láske k blížnemu,milovať aj nepriatelov, nezavraždíš,nebyť časťou sveta atď.

Stále odbíháš někam jinam, zkusím tedy zopakovat otázku. SJ učí, že voják v činné službě nemůže být křesťanem. Bůh však seslal na Kornélia Ducha Svatého a ten se poté nechal pokřtít, tedy stal se křesťanem. Dokonce prvním z pohanů, tedy byl zároveň důležitým přelomem v dalším vývoji křesťanství. Bůh zde udělal něco, co je v přímém rozporu se současným učením svědků. Jaké pro to máš vysvětlení?

Je nejaká zmienka, že po krsťe ďalej slúžil ako vojak?

Ja píšem za seba, že mňe by svedomie nedovoľovalo zobrať život inému v záujme obrany vlasti.. alebo majetku.

Ing.Peter napsal:Je nejaká zmienka, že po krsťe ďalej slúžil ako vojak?

O jeho budoucí cestě není žádná zmínka, tedy není na místě o tom jakkoliv spekulovat. Zapsaná skutečnost je taková, že dostal Ducha a byl pokřtěn jako aktivní voják. Tečka. Což u SJ není možné.

Z popsané situace je však vidět, že Bůh má na věc jiný pohled, než SJ. Z toho následně plyne, že SJ (minimálně v tomto případě, a to prokazatelně) nevyučují Boží vůli, ale svou.

Bráškové a sestřičky.

Lk 3, 14 Tázali se ho i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“

Tato situace nastala při Jordánu, když Jan křtil. Kdyby byla Boží vůle taková, že vojáci nesmí být v aktivní službě, než se dají pokřtít, proč jim to Jan neřekl???

Podľa toho sa rozpoznajú Božie deti a Diablove deti: Ten, kto nekoná spravodlivosť, nepochádza z Boha, ani ten, kto nemiluje svojho brata. 11 Lebo to je to posolstvo, ktoré ste počuli od začiatku, že sa máme navzájom milovať; 12 nie ako Kain, ktorý pochádzal z toho zlého a zabil svojho brata. A prečo ho zabil? Pretože jeho skutky boli zlé, ale [skutky] jeho brata [boli] spravodlivé

Dávam vám nové prikázanie, aby ste sa navzájom milovali, tak ako som ja vás miloval, aby ste sa aj vy navzájom milovali. 35 Podľa toho všetci poznajú, že ste moji učeníci, ak budete mať lásku medzi sebou.“

Pánov otrok však nemá bojovať, ale má byť ku všetkým jemný, spôsobilý vyučovať, ktorý sa ovláda za zlých okolností.
-nemá bojovať ani slovne a určite už vôbec nie telesne..

Ing.Peter napsal:Podľa toho sa rozpoznajú Božie deti a Diablove deti: Ten, kto nekoná spravodlivosť, nepochádza z Boha, ani ten, kto nemiluje svojho brata. 11 Lebo to je to posolstvo, ktoré ste počuli od začiatku, že sa máme navzájom milovať; 12 nie ako Kain, ktorý pochádzal z toho zlého a zabil svojho brata. A prečo ho zabil? Pretože jeho skutky boli zlé, ale [skutky] jeho brata [boli] spravodlivé

Dávam vám nové prikázanie, aby ste sa navzájom milovali, tak ako som ja vás miloval, aby ste sa aj vy navzájom milovali. 35 Podľa toho všetci poznajú, že ste moji učeníci, ak budete mať lásku medzi sebou.“

Pánov otrok však nemá bojovať, ale má byť ku všetkým jemný, spôsobilý vyučovať, ktorý sa ovláda za zlých okolností.
-nemá bojovať ani slovne a určite už vôbec nie telesne..

To je sice pekne, osobne by som si prial aby to tak fungovalo, ale nas svet nie je ani trocha idealny ani jednoduchy a ani nefunguje systemom 0 1 , ano nie . Niekdy je clovek . Krestan, naozajstny krestan umyselne nevyhladava nasilie, ale niekedy je nutne sa postavit nasilu zoci-voci, najme ak niekdo umyselne ohrozuje jeho zivot, zivot jeho rodiny alebo jemu zverenej osoby alebo vidi, ze niekdo ohrozuje zivot druheho kto sa branit nemoze, tak je nasou povinnostou zasiahnut hoci aj silou. Vacsina z nas nikdy nebude vystavena zivot ohrozujucej situacii, ale musime byt pripraveny konat ked je treba.

Krestan, naozajstny krestan umyselne nevyhladava nasilie, ale niekedy je nutne sa postavit nasilu zoci-voci, najme ak niekdo umyselne ohrozuje jeho zivot, zivot jeho rodiny alebo jemu zverenej osoby alebo vidi, ze niekdo ohrozuje zivot druheho kto sa branit nemoze, tak je nasou povinnostou zasiahnut hoci aj silou.


Toto je určite pravda. No je rozdiel ak sa kresťan dobrovolne prihlási do armády a potom ako som hore uviedol, je napríklad poslaný brániť sklad ropy ,kde je veľká pravdepodobnosť že zabije človeka.
Preto ak by som mal uvažovat ako kresťan , tak sa vyhnem ako sa len dá tomu aby som bol vojakom a tak sa dostal do situácie ,kde by som neprejavoval lásku bližnemu alebo ako povedal Kristus - kde by som nemiloval aj svojho nepriateľa... Rozhodnutie, či byť vojakom je na každom dobrovoľné. Toľko môj názor na vojenskú službu.

Ing.Peter napsal:Krestan, naozajstny krestan umyselne nevyhladava nasilie, ale niekedy je nutne sa postavit nasilu zoci-voci, najme ak niekdo umyselne ohrozuje jeho zivot, zivot jeho rodiny alebo jemu zverenej osoby alebo vidi, ze niekdo ohrozuje zivot druheho kto sa branit nemoze, tak je nasou povinnostou zasiahnut hoci aj silou.


Toto je určite pravda. No je rozdiel ak sa kresťan dobrovolne prihlási do armády a potom ako som hore uviedol, je napríklad poslaný brániť sklad ropy ,kde je veľká pravdepodobnosť že zabije človeka.
Preto ak by som mal uvažovat ako kresťan , tak sa vyhnem ako sa len dá tomu aby som bol vojakom a tak sa dostal do situácie ,kde by som neprejavoval lásku bližnemu alebo ako povedal Kristus - kde by som nemiloval aj svojho nepriateľa... Rozhodnutie, či byť vojakom je na každom dobrovoľné. Toľko môj názor na vojenskú službu.

V poriadku, do vojny sa clovek, nielen krestan, dobrovolne nehrnie. Ja som pred rokmi absolvoval zakladnu vojensku sluzbu, bral som to ako nutne zlo, ktore bolo ako povinnost dana zakonom, ale nejake potesenie som z toho nemal. Bral som to ako stratu casu, ak si odmyslim moralny faktor. Ale ked je napriklad clovek z povolania, co specificky v nasich podmienkach nemusi znamenat automaticky ucast v ozbrojenych konfliktoch, moze sa na to pozriet z pohladu, ze nase vojenske jednotky vacsinou sluzia v mierovych misiach, ako ochrana niekoho alebo ako podporne jednotky napriklad zenisti pri odminovani krajiny alebo inym sposobom. Ale je jasne, ze ako vojak z povolania vacsinou sluzia ludia, ktori na to musia mat skratka povahu. Ja by som to nemohol.

tomix napsal:[
. Ale ked je napriklad clovek z povolania, co specificky v nasich podmienkach nemusi znamenat automaticky ucast v ozbrojenych konfliktoch, moze sa na to pozriet z pohladu, ze nase vojenske jednotky vacsinou sluzia v mierovych misiach, ako ochrana niekoho alebo ako podporne jednotky napriklad zenisti pri odminovani krajiny alebo inym sposobom. Ale je jasne, ze ako vojak z povolania vacsinou sluzia ludia, ktori na to musia mat skratka povahu. Ja by som to nemohol.

Takže vlastně za určitých okolností může být vstup do armády projevem lásky, pomoci bližním v těžkých životních situacích. Mlčení a nicnedělání se může projevit jako nezabránění násilí, povzbudí zlo a tím mu napomáhá. A ty, kteří nejsou zastaveni a dále konají násilí a jiné špatné skutky, čeká zlý soud. Takže ani jim neprospěje, když je nikdo nezastaví.
Tady je vidět ,jak jsou zjednodušování a odpovědi ano - ne zavádějící, nepřesné, protože život není černobílý.

Ing.Peter napsal:Podľa toho sa rozpoznajú Božie deti a Diablove deti: Ten, kto nekoná spravodlivosť, nepochádza z Boha, ani ten, kto nemiluje svojho brata.

Typicky svědkovská uhýbavá odpověď. Dle záznamu byl Kornélius uznán Bohem jako spravedlivý, a to jako aktivní voják. Ostatní křesťané s tím také zjevně problém neměli, když ho a jeho blízké pokřtili, a to přes to, že to byl pohan a ještě navíc okupační voják. U SJ by něco takového bylo nemožné. Jsou snad SJ spravedlivější než Bůh? Jaké pro to máš vysvětlení?

Mnoho lidí dělá chybu při výkladu v Exodus 20:13 "nezabiješ" - a potom se snaží použít tento příkaz k válce. Nicméně, hebrejské slovo doslovně znamená "úmyslné, záměrné zabití jiné osoby se záští; vražda" Bůh často přikázal Izraelitům aby šli do války s jinými národy (1Samuelova 15:3; Jozue 4:13). Bůh nařídil trest smrti pro mnoho trestných činů (Exodus 21:12,15; 22:19; Leviticus 20:11). Takže Bůh není proti zabíjení za všech okolností, je jen proti vraždě. Vojna nikdy není dobrá věc, ale někdy je nutná. Ve světě plném hříšných lidí (Římanům 3:10-18), vojna je neodvratná. Někdy je vojna jediný způsob, jako zadržet hříšníky aby nenadělali velké škody nevinným.
Ve Starém Zákoně, Bůh nařídil Izraelitům aby: "Pomsti prvé synů Izraelských nad Madianskými" (Numeri 31:2). Deuteronomium 20:16-17 deklaruje, "Z měst pak lidu toho, kterýž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, žádné duše živiti nebudeš, ale dokonce vyhladíš je: Hetea, Amorea, Kananea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj," Také 1 Samuelova 15:18 praví: "A poslal tě Hospodin na cestu a řekl tobě: Jdi, zahub jako proklaté hříšníky ty Amalechitské, a bojuj proti nim, dokudž byste nevyhladili jich"; Bůh zřejmě není proti válce jako takové. Ježíš je vždy v dokonalé shodě s Otcem (Jan 10:30), takže nemůžeme tvrdit že válka byla z Boží vůle jenom v Starém Zákoně. Bůh se nemění (Malachiáš 3:6; Jakub 1:17).
Ježíšův druhý příchod bude nesmírně prudký. Zjevení 19:11-21 popisuje poslední válku s Kristem, vítězným velitelem který soudí a "spravedlivě" bojuje. Bude to krvavé a kruté. Ptáci budou jíst maso všech těch kteří se mu postavili. Nebude mít žádné slitování s jeho odpůrci, které kompletně porazí a pošle do "ohnivého jezera, hořícího sírou".
Je to chyba říct že Bůh nikdy nepodporuje válku. Ježíš není pacifista. Ve světě plném zlých lidí,je někdy válka nutná aby se zabránilo ještě většímu zlu. Kdyby nebyl Hitler poražen v 2. světové válce, o kolik milionů víc by bylo zabito? Kdyby nebylo americké občanské války, o kolik let více by trpěli černí američané jako otroci?
Válka je hrůzostrašná věc. Některé války jsou oprávněnější než jiné, ale válka je vždy důsledkem hříchu (Římanům 3:10-18). Současně Kazatel 3:8 prohlašuje "Je čas milování a čas nenávidění, čas boje a čas pokoje." Ve světě plném hříchu, nenávisti a zla (Římanům 3:10-18) je válka neodvratná. Křesťané by neměli bažit za válkou, ale křesťané se také nemají stavět proti vládě které dal Bůh pravomoc nad nimi (Římanům 13:1-4; 1 Petrova 2:17). Nejdůležitější věc kterou můžeme dělat v čase vojny je modlit se za Boží moudrost pro naše vůdce, modlit se za bezbečnost naši armády, modlit se za rychlé řešení konfliktů, a modlit se aby byl na obou stranách minimální počet obětí (Filipenským 4:6-7).

Článek nadhozený Mezkem:

amen.

Díky, Mezku

Moc hezky rozebráno, Mezku

Ono stačí shlédnout (či přečíst si) nějaký dokument o tom, jaké démonské zrůdnosti páchala Hitlerovská vojska při své invazi do jiných zemí. Vyvražďování (nejen) židů. Nahé ženy s malými dětmi choulící se k sobě, shromážděné těsně před nahnáním do jámy a hromadným postřílením Muži - civilisté s lopatami v rukou seskakující z náklaďáku, běžící v doprovodu německých vojáků do lesa vykopat si hrob před zastřelením
Němečtí vojáci si tyhle úchylnosti fotili a natáčeli "na památku", takže je to nechutně, ale pravdivě zdokumentováno

Mě stačil francouzký šestidílný dokument "Apokalypsa - 2. světová válka", jenž výše uvedené věci popisuje (nevím, ve kterém dílu):

1. [You must be registered and logged in to see this link.]
2. [You must be registered and logged in to see this link.]
3. [You must be registered and logged in to see this link.]
4. [You must be registered and logged in to see this link.]
5. [You must be registered and logged in to see this link.]
6. [You must be registered and logged in to see this link.]

Nebo lze i stáhnout zde:
[You must be registered and logged in to see this link.]

A pak si představit, že jsem tam, že o těch zrůdnostech vím, a že mi někdo říká "...pálí města, vesnice, vraždí ženy, děti, za chvíli jsou i tady, musíme je zastavit! ...nebo budeš jen koukat?"

Mě tenhle dokument přivedl k hlubokému zamyšlení - tuším ještě před vyloučením - že s tím odmítáním vzít zbraň do ruky to není zas tak jednoduché.

Ve SZ lze najít zajímavé příklady i v době před vstupem do zaslíbené země:
Např. Abrahám, jenž vytáhl se zbarní v ruce osvobodit uneseného Lota a jeho rodinu - tato událost je popisována jednoznačně v příznivém světle - Genesis 14 kap.
Naproti tomu situace, kdy Jákobovi synové vyvraždili všechny muže města Šekemu za znásilnění jejich sestry Diny synem knížete té země, je naopak vykreslena ve světle nepříznivém - Genesis 34 kap.

Pro každého vojáka - křesťana bude tedy asi dost podstatné klást si otázky: jakému režimu sloužím?, jaká je vojenská politika vlády? Protože asi bude dost rozdíl střílet v popravčí četě do žen a dětí, nebo střílet na tu popravčí četu...

Vlastně to samé platí i u policie - slouží v dané zemi tato instituce (nebo určitá její jednotka) k zachování pořádku a potírání zločinnosti, nebo k brutálnímu prosazování nějaké zcestné ideologie?

Prostě - pořád mi vychází, že ve všem musí křesťan stále s modlitbami rozsuzovat jednotlivé situace, a ne se uchylovat ke zkosnatělým pravidlům, k "zákonu", který nikdy nemůže postihnout všechny situace.

...nebo je všech šest dílů pohromadě zde:

[You must be registered and logged in to see this link.]