Věčný život v nebi i na zemi

Teprve proto, že se tady někdo vyjádřil k těm kopírovaným věcem dodaných iofkou, tak jsem se na ně podívala. Takové sáhodlouhé elaboráty číst mě ani moc nebaví, nemám ně moc čas to studovat opravdu vážně. Raději než to mám stručné, osobní komentáře, i když s nimi třeba nesouhlasím.
Ten dopis SJ opravdu moc povedený není. witnes má pravdu.
Ti lidé jsou většinou v zajetí viny, stále nabádáni aby hodně sloužili, - kolik máš hodin? kolik literatury jsi rozdal? Můžeš udělat něco pro to, aby jsi sloužil víc? Co můžeš zlepšit? A tak to mají ti chudáci ve všech oblastech života - rodina , práce, mezi lidmi - co děláš? jak to děláš? víš co říká verš...? děláš to tak?...
A pak by měli přijmout dopis, který je zase obviňuje.????

Ti spíš stojí za úvahu, jak to napsala Markét - jak vlastně chápe Anička slovo "vyvolený"
Vedení SJ nás učilo, že ti vyvolení (doslovný počet) jsou nějací úžasní křesťani, kteří rozumí snad všemu. Přitom stačí se podívat do písma - vyvolení Korintští - (že byli křesťané, kteří poznali moc Ducha, o tom nikdo nepochybuje) - hádali se, měli tam smilstvo ve sboru a ještě na to byli pyšní, patrně se mezi sebou soudili, Pavel jim vyhrožuje metlou  
Takže obraz "pomazaných duchem", jak ho vytváří SJ - nějak to nesedí, co?

Co, Aničko, jak si myslíš, že vypadají vyvolení? Nebo už jsme tě rozzlobili tak, že se ti nechce diskutovat?   

Ale co je to nebe, o kterém zde stále mluvíte, do kterého tolik toužíte se dostat? Je to staré nebe nebo to nové?
Potřebuje Bůh nějaké místo, když je vlastně všude?
Kde to je nebo co je to za místo, když nejsme ve fyzickém těle? A je to pro to čím především jsme, důležité či rozhodující kde se nacházíme?
Jestli nejsme v Bohu či s Bohem již nyní, jak můžeme tvrdit, že toužíme po nějakém místě, když přesně nevíte, co to je nebo kde se nachází?
Já věřím a vím, že jsem především živá bytost, tedy žiji-existuji a jako takový jsem věčný, tedy jako existence jsem vždy a všude s nebo v Bohu, protože jestli věříme, že jsme stvořeni kobrazu božímu, tak jsme božské bytosti tedy život sám a ten je věčný. Proto já věřím v to, že jsem s Bohem neustale a je jedno jestli v této tělesné formě nebo v jiné, prostě vím že jsem život v Bohu a to je samo o sobě naplňující.

yxoxs napsal:Proto já věřím v to, že jsem s Bohem neustale a je jedno jestli v této tělesné formě nebo v jiné, prostě vím že jsem život v Bohu a to je samo o sobě naplňující.

Mně to jedno není, a Pavel se v tomto smyslu vyjádřil také. Tělo, ve kterém jsem, postupně a neúprosně chátrá, což s sebou přináší různé mrzutosti. Také má různé potřeby, které musím uspokojovat, jinak tělo strádá a duše s ním.

Jak to vidím, jeden z hlavních problémů je ve tvém chápání pojmu ,,vyvolený". Kdybys na chvilku zkusila připustit, že tvůj výklad toho slova není správný, hodně by se změnilo.

I kdyby připustila, že slovo "vyvolení" chápu špatně tak jsou tam další slova (svatý, vykoupení, povolaní, královské kněžství).
Mám to všechno vztáhnout na sebe, a co tím získám, falešnou nadějí že půjdu do nebe? Samozřejmě byla by ráda kdyby šla do nebe, ale o tom kdo půjde do nebe, rozhoduje jenom a jenom Bůh, a proto spoléhám na něj.

To co tady píšete je v rozporu z Bibli, protože hodně veršů poukazuje na to, že život bude na zemi.
Žalm 37:11 "Ale pokorní obdrží zemi  a bude je blažit dokonali pokoj."
Žalm 115:16 "Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem.!
Izajáš 45:18 "... ne stvořil ji aby byla pusta, vytvořil ji k obývání..." 
Židům 2:5 "Andělům Bůh také nepodřídil budoucí svět, o němž mluvíme..."
2.Petra 3:13 "Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost."

Nemůžu z Bible vzít jenom to, co se mi libí, musím jí brát celou.
Rozhodla jsem se neposlouchat lidi, ale Boha, a vše co je napsáno v Bibli je pravda.
A když budu spoléhat na Pána Ježíše, rozhodně mě ke svému Otci dovede.

Mně to jedno není, a Pavel se v tomto smyslu vyjádřil také. Tělo, ve kterém jsem, postupně a neúprosně chátrá, což s sebou přináší různé mrzutosti. Také má různé potřeby, které musím uspokojovat, jinak tělo strádá a duše s ním.

To chápu, ale já také mám namysli, že ducha, a Pavel správně píše, že když strádá tělo, duše (živá bytost) strádá s ním. Ale duch oživuje formu, ale nic na jeho životě neubírá to, jestli je v těle nebo není.

1K 2, 10 Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. 11 Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží. 12 A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval. 13 O tom také mluvíme -- ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy. 14 Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně. 15 Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. 16 Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět? My máme mysl Kristovu.

O tom také mluvím:

Jk 2, 26 Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.


Hezký den

Pavel

annakonyk napsal:I kdyby připustila, že slovo "vyvolení" chápu špatně tak jsou tam další slova (svatý, vykoupení, povolaní, královské kněžství).
Mám to všechno vztáhnout na sebe ... ?

Všechny uvedené přívlastky se vztahují na ty, kteří patří Kristu. Na všechny. Pokud mu patříš, pak se vztahují i na tebe. Pokud tvrdíš, že se na tebe nevztahují, pak Kristu nepatříš. Nebo se tomu bráníš. Není na tom nic složitého.

yxoxs napsal:To chápu, ale já také mám namysli, že ducha, a Pavel správně píše, že když strádá tělo, duše (živá bytost) strádá s ním. Ale duch oživuje formu, ale nic na jeho životě neubírá to, jestli je v těle nebo není.

Jo, uvědomuju si sebe i co činím.

Jenže... Jestliže tělo strádá, dostávám se do hříchu, když se snažím to strádání odstranit. Jednoduchý příklad. Pokud budu mít velký hlad a nebudu mít možnost se najíst "legálně", pak jídlo ukradnu. Tělo je silnější, nechce zemřít. Přestože je krádež proti světskému i Božímu zákonu, budu se cítit čistý, určitě před Bohem. Záchrana života je v takové situaci nad zákazem krádeže. Situace vlastně nedává moc na výběr. Do podobných situací (a zdaleka ne tak extrémních) se dostává tělo každou chvíli.

To se odráží i na skutcích - je-li tělo uspokojené, můžeš se v klidu věnovat skutkům z víry. Pokud však tělo strádá, jednáš často proti víře.

Římanům 7:17  Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž hřích, který ve mně přebývá.
18  Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne.
19  Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20  Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21  Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně zlo.
22  Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím.
23  Vidím však jiný zákon ve svých údech,který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu,jenž je v mých údech.
24  Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?

Všechny uvedené přívlastky se vztahují na ty, kteří patří Kristu. Na všechny. Pokud mu patříš, pak se vztahují i na tebe. Pokud tvrdíš, že se na tebe nevztahují, pak Kristu nepatříš. Nebo se tomu bráníš. Není na tom nic složitého.

Máš pravdu, všechny uvedené přívlastky se vztahují na ty, kteří patří Kristu, ale opravdu jenom na ty které patří Kristu.
Ale ti které jemu patří on vyvolil sám, a vy jste se vyvolily sami, nebo bylo vám to nijak zjeveno jako  jeho  apoštolům, učedníkům?
Ani proroci se sami nedoporučovaly, vždy je povolával Bůh sám.

annakonyk napsal:Ale ti které jemu patří on vyvolil sám, a vy jste se vyvolily sami, nebo bylo vám to nijak zjeveno jako  jeho  apoštolům, učedníkům?

Ano, Kristus si mě přitáhnul a tak mi zjevil, že si mě vyvolil. Stačí ti to takto?

On ten Pavel popsal přesně to, co je problém i dnes, totiž falešnou představu toho, že musíme být pod mocí ega. Protože zde není až tak jasné jestli píše obecně nebo o sobě, přikláněl bych se tomu prvnímu, protože kdyby to byla pravda, potom bychom skutečně byli v háji. Ale on popisuje a přiznává, že když jedná tak jak si nepřeje, není to už on kdo se umí kontrolovat, tedy má své myšlenky zmáknuté, ale je to ego, falešné já, co si nepřeje umřít, pak ovšem takový oklamaný člověk strádá.

annakonyk napsal:To co tady píšete je v rozporu z Bibli, protože hodně veršů poukazuje na to, že život bude na zemi.

Já si ale nemyslím, že tady někdo jednoznačně tvrdí, že nebude život na zemi.

yxoxs napsal:protože kdyby to byla pravda, potom bychom skutečně byli v háji.

Jenže ona to pravda je a bez Boží milosti bychom skutečně byli v háji. Bůh to ví, proto nám dal svou milost zadarmo.

ale je to ego, falešné já, co si nepřeje umřít, pak ovšem takový oklamaný člověk strádá.

Až budeš mít třeba ten zmiňovaný hlad, budeš oklamán? Tvá duše bude strádat spolu s tělem, dokud s ním bude svázána. Duši člověka lze skrze tělo zlomit - výplachem mozku s použitím cukru a biče, nebo mučením.

Já ti to neberu, ale já s tím nemam problém, víš proč, věřím tomu, že Bůh nestraší, to dělají jenom lidi, aby něco získali, ale Bůh nic nepotřebuje, proč by tedy měl zastrašovat?

annakonyk napsal:
I kdyby připustila, že slovo "vyvolení" chápu špatně tak jsou tam další slova (svatý, vykoupení, povolaní, královské kněžství).
Mám to všechno vztáhnout na sebe, a co tím získám, falešnou nadějí že půjdu do nebe? Samozřejmě byla by ráda kdyby šla do nebe, ale o tom kdo půjde do nebe, rozhoduje jenom a jenom Bůh, a proto spoléhám na něj.

Nemůžu z Bible vzít jenom to, co se mi libí, musím jí brát celou.
Rozhodla jsem se neposlouchat lidi, ale Boha, a vše co je napsáno v Bibli je pravda.
A když budu spoléhat na Pána Ježíše, rozhodně mě ke svému Otci dovede.

Vidíš, přesně tohle jsem udělala, četla jsem celou Bibli, a díky Ježíši, protože on je ta cesta k Bohu, jsem se dostala k poznání, že jsem Boží dítě.
Ta oslovení, která jsi vypsala, platí pro křesťany, tudíž i pro mě. Nezískala jsem nějakou falešnou naději na nebe, ale nový život v Bohu a s ním. Jak ten nový život vypadá, se dočteš v dopisech.
Jestli mi moje stavba shoří, nebo vydrží, to se uvidí, ale základ mám správný.

yxoxs napsal:
Proto nemůžu s tebou souhlasit, že dobro které šíříme protože jsme přijali Pána, nemá také vliv na okolí.

V tom případě nemáš s čím souhlasit, protože já nic takového netvrdil.
Vliv to samozřejmě má, ovšem jen na upřímné jednotlivce s duchovní touhou, nikoliv
na okolí jako na celek.
Ale možná jsi to ve svém úplně původním příspěvku o vlivu na okolí myslel také tak a pak
jsme v naprosté shodě.

Ano, Kristus si mě přitáhnul a tak mi zjevil, že si mě vyvolil. Stačí ti to takto?

Na mě vůbec nezáleží, přejí ti z celého srdce.

Ano, Kristus si mě přitáhnul a tak mi zjevil, že si mě vyvolil. Stačí ti to takto?

O mě nejde, já tobě to přejí z celého srdce.

annakonyk napsal:
Na mě vůbec nezáleží, přejí ti z celého srdce.

Jinými slovy přeješ něco někomu ze srdce, a přitom vztáhnout na sebe
to samé považuješ na nepatřičné?
Pokud na Tobě nezáleží, proč by mělo ve stejné věci záležet na druhých?

To annakonyk:

Ještě k mému předchozímu komentáři, aby byl správně pochopen.

Já jsem Tvé výrazy: ,,Na mě vůbec nezáleží´´ a ,,O mě nejde´´ chápal pozitivně
v tom smyslu, že si nechceš dávat větší důležitost nebo význam než je zdrávo.

Proč ne, je to docela sympatické i upřímné z Tvé strany.

Ale přece nejsi ,,méně hodna´´ toho, aby si Tě Bůh a Kristus přitáhli, než je
třeba Zbyšek, který napsal slova

Ano, Kristus si mě přitáhnul a tak mi zjevil, že si mě vyvolil. Stačí ti to takto?

a na která jsi reagoval s tím, že mu to ze srdce přeješ.

Nebyla li to ironie z Tvé strany (a já jsem přesvědčen, že ne), pak tím sama sebe
deklasuješ do pozice člověka s nižším právem na Boží přízeň .... proč?

Nebyla li to ironie z Tvé strany (a já jsem přesvědčen, že ne), pak tím sama sebe
deklasuješ do pozice člověka s nižším právem na Boží přízeň .... proč?

Můžeš mi prosím popsat jak ty rozumíš slovům: vyvolený, vykoupený, povolaný.

Myslíš, že jsi vyvolený, a že jdeš do nebe?

witness napsal:Já jsem Tvé výrazy: ,,Na mě vůbec nezáleží´´ a ,,O mě nejde´´ chápal pozitivně
v tom smyslu, že si nechceš dávat větší důležitost nebo význam než je zdrávo.

Já to pochopila jako Anny reakci na Zbyškovu otázku: Stačí ti to takhle?   

Jinými slovy přeješ něco někomu ze srdce, a přitom vztáhnout na sebe
to samé považuješ na nepatřičné?
Pokud na Tobě nezáleží, proč by mělo ve stejné věci záležet na druhých?

Ptal se mě: "stačí ti to?"
Proto jsem napsala, že na mě nezaleží tím jsem myslela, že důležité je, že to stačí jemu.
Nejsem z Čech, ber mě z rezervou.

annakonyk napsal:Ptal se mě: "stačí ti to?"
Proto jsem napsala, že na mě nezaleží tím jsem myslela, že důležité je, že to stačí jemu.
Nejsem z Čech, ber mě z rezervou.

Aha, asi dochází k nedorozumnění. Přeformuluju tedy otázku: Stačí ti takové vysvětlení, proč se považuji za vyvoleného ve smyslu toho, co se o vyvolených píše v NZ? A zároveň se spolu s witnessem ptám, co brání tobě, abys také patřila mezi vyvolené a proč se deklasuješ?

Markét napsal:
Já to pochopila jako Anny reakci na Zbyškovu otázku: Stačí ti to takhle?  

annakonyk napsal:
Ptal se mě: "stačí ti to?"
Proto jsem napsala, že na mě nezaleží tím jsem myslela, že důležité je, že to stačí jemu.
Nejsem z Čech, ber mě z rezervou.

V tom případě vidím, že jsem to nepochopil já a tudíž i má reakce na annakonyk
vycházela z nesprávného základu mého nepochopení.

Omluva pro annakonyk a pochvala pro Markét..

annakonyk napsal:
Můžeš mi prosím popsat jak ty rozumíš slovům: vyvolený, vykoupený, povolaný.

Stručně řečeno takto:

Vykoupený je každý člověk, ale má li mít z výkupného užitek, musí na něj patřičně reagovat.

Povolaný je každý, komu byla dána možnost poznat a následovat Krista.

Vyvolený je každý, kdo se nakonec prokáže jako ten, kdo se ctí dostál svému povolání.

Myslíš, že jsi vyvolený, a že jdeš do nebe?

K této výsadě jsem byl jako každý jiný křesťan povolán,
ale zda k ní budu nakonec opravdu vyvolen jako věrný a nebeského schválení
hodný následovník Krista, to se teprve ukáže, o tom nerozhoduji já.. 

Matouš 22:14
Ekumenický překlad :
Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.

Překlad 21. století:
Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených.

Já si ale nemyslím, že tady někdo jednoznačně tvrdí, že nebude život na zemi.

Ne tvrdí jednoznačně, ale větší část se považuje za vyvolené, nebo za ti které patří Kristu.
Za koho se považuješ ty?
Vím, že máme usilovat o nebeské povolaní ale jsem přesvědčená, že o tom rozhoduje jenom Bůh.
Když vezmu Abrahama, Jakoba, Mojžíše, Krále Davida...  proroky, všechny povolal Bůh sám. Třeba Mojžíš, když ho Bůh povolal on nechtěl, bránil se se tomu, i přesto ho Bůh vybral. Třeba Jeremjáš 1:4-7, Jonáš prostě Bůh je vybral sám.

Stejně to bylo i v prvním století, proto je tam na tolika místech slova: vyvolený, vykoupený...
 
Je to moc dobře vidět když Petr šel ke Korneliu, žide reptali, že šel domu k pohanům ale Petr odpověděl, "kdo jsem já abych bránil Bohů?"

Apoštola Pavla vedl svátý Duch ke komu má jít, přečti si pozorně Skutky.